Sternenhoch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sternenhoch
Žánropera
SkladatelIvan Acher
LibretistaIvan Acher
Počet dějství1
Originální jazykesperanto
Literární předlohaLadislav Klíma Utrpení knížete Sternenhocha
Premiéra7. dubna 2018
Nová scéna, Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sternenhoch (2018) je opera českého skladatele Ivana Achera, jedná se o jeho celovečerní operní debut. Libreto dle románu Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha napsal též Acher a nechal jej přeložit do esperanta.[1] Autorem překladu je brněnský esperantista Miroslav Malovec.[2] Světovou premiéru měla opera 7. dubna 2018 na Nové scéně Národního divadla v Praze.

První inscenaci režíroval Michal Dočekal, dirigentem byl Petr Kofroň. Hudba je z větší části reprodukovaná, na živo hrají kontrafagotista Lukáš Svoboda a citerista Michal Müller, na housle a violu hraje Tereza Marečková, která zároveň hraje čarodějnici Kuhmist.[1]

Obsazení při premiéře[editovat | editovat zdroj]

Sergej Kostov Sternenhoch (tenor / kontratenor)
Vanda Šípová Helga (soprán)
Luděk Vele otec Helgy (bas)
Tereza Marečková Kuhmist (mezzosoprán)
Jiří Hájek Poeta – Milenec (baryton)

Hudebníci[editovat | editovat zdroj]

Tanečníci[editovat | editovat zdroj]

  • Fanny Barrouquére
  • Monika Částková
  • Karolína Gilová
  • Klára Jelínková
  • Andrea Opavská
  • Jan Kodet

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Jediné jednání opery je rozděleno do deseti obrazů:

1 Sen[editovat | editovat zdroj]

Opilý Sternenhoch usnul po jakémsi bále. Ve snu se mu zjevuje jeho mrtvá manželka Helga. Láskyplně k němu hovoří a nakonec jej strhává do svého objetí.

2 Ples[editovat | editovat zdroj]

Kníže Sternenhoch, přední velmož Německa a osobní přítel císaře Viléma se probouzí na plese. Je vyzýván, aby si konečně vybral nevěstu. Z trucu si vybere nehezkou servírku Helgu. Má pocit, že Helga by mu měla být za jeho volbu vděčná, ta ale zůstává zcela chladná. Sternenhoch tedy hledá pomoc u čarodějnice Kuhmist, která se mu posmívá, ale nakonec mu prodá kouzelný amulet, který mu má pomoci.

3 O ruku[editovat | editovat zdroj]

Sternenhoch jde žádat o Helžinu ruku jejího otce, chudého důstojníka ve výslužbě. Ten s ním jedná opovržlivě a o své dceři mluví s despektem. Teprve když Sternenhoch pohrozí odchodem, změní tón a úlisně souhlasí se sňatkem.

4 Svatební hostina[editovat | editovat zdroj]

Na svatební hostině si každý hledí hlavně jídla. Sternenhoch se zmocňuje své apatické manželky a  přes její odpor s ní počne dítě. Posléze se narodí jejich syn Helmutek.

5 Helmutek[editovat | editovat zdroj]

Sternenhoch se mazlí se svým synem. Helga jej ale chápe jako symbol svého zneuctění. Vytrhne Sternenhochovi syna z náručí a zabije jej uderem o Sternenhochovu hlavu.

6 Rande[editovat | editovat zdroj]

Helga se upravuje a odchází na schůzku se svým milencem (poetou, syčákem). Na schůzce se před ním ponižuje, ale on s ní jedná hrubě. Žádá Helgu, aby se usmířila se svým manželem, potom spolu uprchnou. Sternenhoch pozoruje milence ze skrýše. Poetu zastřelí a manželku omráčí a odvleče do hladomorny ve svém hradu.

7 V kobce[editovat | editovat zdroj]

Helga se nejprve snaží zachránit si život a současně splnit příkazy milencovy. Překonat svůj odpor k manželovi, obejmout jej a políbit ale nedokáže. Sternenhoch rozzuřen Helgu krutě zbije, odchází a nechává ji v hladomorně zemřít.

8 Kuhmist[editovat | editovat zdroj]

Aby zapomněl na svůj zločin a aby zapudil hrůzné halucinace, vyhledává Sternenhoch opět čarodějnici Kuhmist. Ta mu prodává nový kouzelný amulet, který ho má ochránit před vidinami a pocity viny.

9 Delirium[editovat | editovat zdroj]

Sternenhoch se snaží zapudit výčitky svědomí pitím. V deliriu se mu ale znovu a znovu zjevují Helga i její milenec.

10 Grande finale[editovat | editovat zdroj]

Po roce se Sternenhoch vrací do hladomorny. Zdá se mu, že jeho žena žije, smiřuje se s ní milostným spojením. Ve skutečnosti se ale miluje s mrtvolou a po dvou dnech umírá na otravu krve.[3]

Přijetí[editovat | editovat zdroj]

Jakub Kožíšek ve své recenzi píše, že se jedná o „vrchol dramaturgického směřování první operní scény v posledních letech“.[1]

Další recenze[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KOŽÍŠEK, Jakub. Recenze: Acherův Sternenhoch trpí kongeniálně. Nejvydařenější z kofroňovin. ČT24 [online]. 2018-04-11 [cit. 2018-04-12]. Dostupné online. 
  2. Opero en Esperanto sur la ĉeĥa nacia scenejo. Libera Folio [online]. 2018-04-10 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (v esperantu) 
  3. Ivan Acher : Sternenhoch. Praha: Národní divadlo, 2018. 86 s. ISBN 978-80-7258-631-8. Kapitola Libreto, s. 30–49. (česky a anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ivan Acher : Sternenhoch. Praha: Národní divadlo, 2018. 86 s. ISBN 978-80-7258-631-8. (česky a anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]