Stealth
Stealth neboli v češtině daleko méně užívaný výraz obtížná zjistitelnost znamená co možná nejvíce omezit možnost zjištění, identifikace a zaměření prostředku (letadla, lodě nebo pozemního vozidla) pomocí různých detekčních systémů – zejména radaru a prostředků využívajících infračervené záření. Již v minulosti byly využívány různé druhy nátěrů techniky pro oklamání zraku nepřítele. Ty se využívají i dnes, ale hlavní důraz se klade na zamezení detekce radarem či infračervenými a jinými prostředky.
Radar
Pro zjišťování polohy letadla vysílá radar elektromagnetické záření, jehož část, odražená od letounu, se vrací zpět do vysílače, který pak díky tomu určuje polohu letounu.
Vědci se proto zaměřili na tři oblasti výzkumu: odraz radarových paprsků, jejich rušení a pohlcování, aby mohli snížit odrazivou plochu radarového záření (RCS – Radar Cross Section).
Viz též heslo radar.
Odrazy
Základem je pokusit se odrazit radarové paprsky tak, aby se nevrátily zpátky do zdroje. Toho lze dosáhnout různými tvary letadla. Zdrojem RCS jsou například rotující lopatky proudových motorů; z tohoto důvodu má stroj s technologií stealth ukryty motory uvnitř trupu. Dalším zdrojem mohou být náběžné hrany křídel, různé výstupky a prohlubeniny. Z toho důvodu je výzbroj umístěná v pumovnicích uvnitř trupu.
Pohlcování
K tomuto účelu se využívají speciální materiály, které mají menší odrazivost než materiály klasické – například místo kovů jsou použity uhlíkové kompozity. Daleko efektivnější je ale využití speciálních materiálů (RAM – Radar Absorbent Materials), schopných pohltit radarové záření, přeměnit ho na tepelnou energii a snížit tak odrazivost letounu. Ty jsou ale velice drahé a navíc jejich účinnost se výrazně liší v různých kmitočtech.
Rušení
Další metoda, jak snížit zpozorovatelnost letounu, je využití vysílače (rušičky), která vysílá stejný signál, jenž se odráží od letounu, ale s opačnou fází – tím se obě fáze vyruší a k radaru se zpátky nevrátí nic.
