Stealth (žánr počítačových her)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Stealth hry (česky často nazývané "plížičky") jsou podžánrem počítačových her, jejichž charakteristickým rysem je tichý styl hraní a snaha nevzbudit pozornost svých protivníků. Cílem hráče je obvykle vymyslet a následně provést chytrou strategii, jak se proplížit nepřátelským územím a pokud možno se přitom vyhnout oponentům. Je kladen důraz na minimální použití smrtících zbraní a snahu co nejdéle zůstat nespatřen a nevyvolat poplach. Obvyklými prostředky ve stealth hrách bývají tlumiče střelných zbraní či tiché zbraně jako luk, kuše, omračující prostředky (uspávací šipky, tasery apod.), různé prostředky pro odlákávání protivníků, tiché útoky či eliminace protivníka, převleky, schovávání těl nepřátel (omráčených či zabitých) z dohledu ostatních nepřátel apod. (některé hry jak kupř. série Thief či Metro berou v potaz i světlo a stín - hráč má možnost se ukrývat ve stínu a dokonce si např. zhasínáním loučí tmu na potřebných místech vytvářet).

Za zakladatele žánru je považována stařičká DOSovka Castle Wolfenstein, která poprvé vyšla roku 1981. Ačkoli byla ve své době hrou velice oblíbenou, stealth žánr zůstával dlouho opomínaným odvětvím herního průmyslu.

Za "stealth strategii" by se daly označit první díly herní série Commandos.

Obvykle je stealth (tichý) postup hrou pouze jako možnost, nikoliv nutnost. Hráč je při tichém průchodu hrou odměněn přirozeným způsobem - nikdo ho nepronásleduje, nestříli po něm apod., v případě, že dojde k přerušení stealth (hráče uvidí nepřítel, spustí poplach apod.), stává se ze hry obvykle frenetická akce, která je protikladem předchozímu klidnému průchodu. Je jen málo hardcore stealth her, které při nezdařeném stealth postupu znamenají rychlou hráčovu smrt a nutnost misi opakovat - stealth je většinou volba, jak se vyhnout boji a pokud je hráč nepřítelem odhalen, má hráč obvykle možnost útěku či protiútoku a vysoké šance na následné přežití a eventuální dokončneí mise.

Bohužel některé hry (např. ze série Assassins Creed) mají příběhové mise s vynuceným stealthem, kdy hráče hra doslova nesmyslně potrestá vynuceným opakováním mise okamžitě, jakmile je přerušen stealth a tedy volba způsobu průchodu v těchto případech nezáleží na hráči.

Příklady her se stealth mechanikami[editovat | editovat zdroj]

  • Castle Wolfenstein
  • Cold War
  • Gorky Zero
  • série Metal Gear Solid
  • série Splinter Cell
  • série Thief
  • série Assassin's Creed (zčásti)
  • Far Cry 3 a 4
  • série Hitman
  • poslední díl série Tomb Raider (2013)
  • PAYDAY 2 (ne všechny mise podporují Stealth)
  • République (2013, hra primárně pro iOS)
  • Watch Dogs
  • The Saboteur (2009)
  • Dishonored
  • série Crysis
  • Mark of the Ninja
  • série Metro
  • Sniper Elite 3
  • Mafia 2 (kapitola 9)