Stará škola (Smíchov)
Stará škola, budova Na Bělidle 34 v Praze 5 je nejstarší zachovaná školní budova na Smíchově (z roku 1857), dnes sloužící mimoškolním účelům.
Předchůdce
[editovat | editovat zdroj]První smíchovská škola (jednotřídní farní česká škola) vznikla v roce 1786.[pozn. 1] V té době měl Smíchov pouhých 60 popisných čísel, škola byla umístěna v popisném čísle 81, v místech dnešního Arbesova náměstí. Škola již od svého vzniku svou velikostí nepostačovala rostoucímu Smíchovu, i když byla postupně rozšířena na tři třídy.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Vznik školy
[editovat | editovat zdroj]Podnikatel (majitel smíchovské kartounky) Šalamoun Příbram věnoval pro výstavbu nové školy pozemek v dnešní ulici Na Bělidle.[pozn. 2] K tomu velkoobchodník Jan B. Riedl z Riedensteinu věnoval na stavbu školy 1 000 zl. Další obecní příspěvky (Smíchov 12 800 zl., Praha 6 000 zl., Radlice 1 800 zl.) umožnily výstavbu nové budovy, která byla otevřena 1. října 1857. V roce 1867 došlo ke zvýšení školy o jedno patro, do kterého byla umístěna průmyslová škola.[2][pozn. 3]
Další využití školy
[editovat | editovat zdroj]V roce 1883 dala zemská školní rada souhlas, aby smíchovská obecná dívčí škola byla rozdělena na dvě samostatné školy.[5] Podle údaje Národního pedagogického muzea byla II. obecná škola dívčí umístěna do dnešní ulice Na Bělidle na počátku 20. století.[6][pozn. 4]
V letech 1909-1951 zde sídlila Odborná škola pro ženská povolání, později pod názvem Městská průmyslová škola Praha XVI. - Smíchov. Ve školním roce 1951/1952 sem byla dočasně umístěna Vyšší průmyslová škola zeměměřická.[8]
Poté sloužil objekt opět základnímu školství, když v letech 1952-1964 zde byla umístěna Základní devítiletá škola Praha 5 - Smíchov, Na Bělidle 34, která v letech 1952-1960 nesla název 106. osmiletá střední škola Praha XVI.[6]
V 70. letech 20. století uváděla budovu Na Bělidle 34 jako své sídlo Střední průmyslová škola elektrotechnická pro pracující,[9] v letech 1982–1990 zde měla svá odborná pracoviště Střední průmyslová škola sdělovací techniky.[10]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Žačky II. obecné dívčí školy Smíchov (1930) -
Na Bělidle 34, pamětní desky ve vstupní prostoře (připomínka iniciátorů stavby) -
Na Bělidle 34, vstup (2023) -
Počítačová učebna Elpida (2023)
.jpg)
.jpg)
Osobnosti školy
[editovat | editovat zdroj]
- Ferdinand Drůbek (1844–1904) se po delší učitelské kariéře stal ředitelem II. obecné školy dívčí. Byl aktivní v různých spolcích, stal se i členem smíchovského zastupitelstva.[11] Spolu s hudebním skladatelem Josefem A. Bergmannem (1822–1901) redigoval sborníky kostelních a lidových písní pro školní mládež; byl vydavatelem většiny těchto publikací.[12][13]
- František Jan Zoubek, historik, komeniolog (1867–1873 ředitel hlavní a průmyslové školy na Smíchově)
- Malíř Lev Lerch (žák)
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]V roce 1906 se pohoršovaly Národní listy nad tím, že na této české škole, pojmenované po císaři Františku Josefovi I., je nápis v němčině Franz Josephs Schule a ne v češtině.[14]
Budova po roce 1990
[editovat | editovat zdroj]Po roce 1990 sídlily v budově různé soukromé firmy, dále např. Senioři České republiky, z. s. (2018–2021).
Jako své sídlo či pobočku udává v současnosti (stav 2023) budovu Na Bělidle 34 Česká společnost ornitologická (od roku 2014) a spolek Sdružení bývalých politických vězňů ČR 1948-1989.[15]
Od roku 2020 zde působí obecně prospěšná společnost Elpida včetně vzdělávacího centra pro seniory a kavárny Stará škola, kde Elpida zaměstnává seniory.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Uvádí se též 1776.[1]
- ↑ Ulice Na Bělidle měnila svůj název postupně takto: Přívozní (1860-1880), Komenského (1880-1940), Brokoffova (1940-1945), Komenského (1945-1947), Na bělidle (od 1947).[3]
- ↑ Od roku 1873 byly na Smíchově postupně zřizovány nové školní budovy, kam byli žáci přemísťováni.[4]
- ↑ O společné výstavě I. a II. obecné dívčí školy ve školní budově v Komenského (dnes Na Bělidle) ulici ale informoval tisk již v roce 1895.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Farní škola na Smíchově. Beseda učitelská. 1899-09-21, s. 547. Dostupné online. ISSN 1804-8943.
- ↑ a b BÖHM, Josef. Monografie města Smíchova. Praha: V. Neubert, 1882. Dostupné online. Kapitola Školství a vzdělávací ústavy vůbec, s. 116-146.
- ↑ LEDVINKA, Václav. Pražský uličnik. 1: A - N. Praha: Libri, 1997. 604 s. ISBN 978-80-85983-24-1. S. 479.
- ↑ ADÁMEK, Karel. Z naší doby. Velké Meziříčí: J. F. Šašek, 1887. Dostupné online. Kapitola Poznámka, s. 18.
- ↑ Denní kronika/Zemská školní rada. Národní listy. 1883-06-12, s. 2. Dostupné online. ISSN 1214-1240.
- ↑ a b Zrušená ZDŠ Praha - Smíchov, Na Bělidle 252/34. [online]. Národní pedagogické muzeum [cit. 2023-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Ze školské rady. Národní listy. 1885-07-12, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Historie školy [online]. Střední průmyslová škola zeměměřická [cit. 2023-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Volná místa. Rudé právo. 1972-10-10, s. 4. Dostupné online. ISSN 0032-6569.
- ↑ Dálnopisem, poštou, telefonem.... Rudé právo. 1989-11-15, s. 4. Dostupné online. ISSN 0032-6569.
- ↑ Úmrtí a úmrtní oznámení. Národní listy. 1904-02-21, s. 3, 16. Dostupné online. ISSN 1214-1240.
- ↑ Databáze NK ČR: dotaz "Ferdinand Drůbek" [online]. Národní knihovna ČR [cit. 2023-07-01]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚDROŇ, Bohumír. Československý hudební slovník osob a institucí 1.. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1963. [uuid_857b9e50-67f0-11e3-8561-005056827e52 Dostupné online]. Kapitola Drůbek Ferdinand, s. 267. Dostupné online po registraci.
- ↑ Německý nápis na české škole na Smíchově. Národní listy. 1906-09-03, s. 2. Dostupné online. ISSN 1214-1240.
- ↑ Výpis z obchodního rejstříku: Na Bělidle 252/34 [online]. kurzy.cz [cit. 2023-07-21]. Dostupné online.
