Staroholandský voláč
| Staroholandský voláč | |
|---|---|
.jpg) Staroholandský voláč modrý pruhový | |
| Základní informace | |
| Země původu |  Nizozemsko |
| Využití | okrasný chov |
| Stupeň prošlechtění | ušlechtilé plemeno |
| Směr užitkovosti | okrasné plemeno |
| Tělesná charakteristika | |
| Tělesný rámec | velký |
| Klasifikace a standard | |
| Plemenná skupina | Voláči |
 multimediální obsah v kategorii na Commons | |
Staroholandský voláč je plemeno holuba domácího vyšlechtěné pro okrasný chov. Je to velký holub s velikým kulovitým voletem, vodorovně drženým tělem a bohatými rousy. Trvalé nafouknutí volete jej řadí mezi voláče, v seznamu plemen EE je zařazen do tého plemenné skupiny a to pod číslem 0302.
Staroholandský voláč patří mezi velká, vysokonohá a rousná plemena voláčů, přičemž v této skupině je to jedno z nejstarších plemen, první zmínky o něm pochází už ze začátku 17. století.[1] Pravděpodobně je proto předkem celé řady dalších podobných plemen.[1]
Typickým znakem tohoto plemene je vole, které není ve své dolní části nijak podvázané a zcela plynule přechází v hruď, a vodorovně nesený trup. Toto jsou exteriérové znaky vlastní původním rousným plemenům voláčů[1][2] a staroholandský voláč je sdílí s podobným voláčem gentským.[2] Co se barevných a kresebných rázů týče, plemeno se chová v barvě bílé, černé, modré, stříbřité, červené, žluté, červeně a žlutě plavé a v těchto barvách i v tzv. anglické kresbě. Posledním kresebným rázem je tygr. U holubů s anglickou kresbou se na barevném voleti nachází bílý půlměsíc, bílé jsou i rousy a supí pera a krajní ruční letky. Na rozdíl od takto zbarvených anglických voláčů se u staroholandského voláče v anglické kresbě nepřipouští bílé peří v okolí ramen, tzv. rozety.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Staroholandský voláč, s. 190.
- ↑ a b PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Gentský voláč, s. 192.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4.
- HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Staroholandský voláč na Wikimedia Commons
