Přeskočit na obsah

Anglický voláč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anglický voláč
Anglický voláč hnědý anglickou kresbou
Anglický voláč hnědý anglickou kresbou
Základní informace
Země původuAnglieAnglie Anglie
Tělesná charakteristika
Tělesný rámecstřední
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaDlouhonozí voláči
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons

Anglický voláč, též anglický voláč velký, je plemeno holuba domácího. Jedná se o  výstavní plemeno holubů, které je díky své impozantní postavě a prošlechtěnosti tvarů označován též jako král voláčů.[1]

Anglický voláč je typickým zástupcem vysonohohých voláčů: je to velký holub s útlou, dlouhou a vzpřímenou postavou, velkým voletem a dosti dlouhýma nohama. Cílem chovu je dokonalost tělesných tvarů a harmonické sladění jednotlivých částí těla. Hlava anglického voláče se nijak zvlášť neliší od hlavy holuba skalního, jen čelo je mírně vyšší. Oči jsou oranžové, v bílém peří vikvové. Krk je velmi dlouhý a tvoří podklad pro velké, kulovité a ve své dolní části dobře podvázané vole. Hruď je štíhlá, záda úzká a dlouhá, křídla jsou dlouhá, sevřená a nad ocasem překřížená. Nohy jsou dlouhé, vyrůstají jakoby z jednoho místa a jsou rozbíhavé, běháky jsou jemné, opeřené, ale rousky jsou spíše řidší a kratší, supí pera zcela chybí. Délka těla velkého anglického voláče je až 48 cm.[2] Co se vzhledu týče je stejný anglický voláč zakrslý, který je však o třetinu menší a patří proto mezi malé vysokonohé voláče, společně s voláčem brněnským. Podobné plemeno je francouzský voláč, který nemá opeřené běháky a prsty.

Na barvu opeření se neklade až takový důraz. Anglický voláč se chová v bílé barvě, ostatní barevné rázy mají tzv. anglickou kresbu: na barevném voleti je bilý půlměsíc, který končí asi 2 cm od očí, bílé jsou i ruční letky, rozety tvořené bílými peříčky na ramínkách a spodní část těla od poloviny hrudní kosti k ocasu. Ocas je barevný, u červených a žlutých holubů světlý.

Chov anglických voláčů je poměrně náročný, lepších výsledků je dosahováno při použití chůvek.[1]

  1. a b TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1958. 156 s. Kapitola Voláči, s. 118. 
  2. PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Voláč sedlatý rousný, s. 188. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. 
  • TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1958. 156 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]