Stanislav Pešl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stanislav Pešl
Osobní údaje
Datum narození29. dubna 1953 (71 let)
Místo narozeníOstrava ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
PřezdívkaStanda
Sportovní údaje
KlubTJ Baník Ostrava (196x-72)
TJ Rudá hvězda Brno (1972-80)
RezortSVS FMV
TrenéřiJiří Žraut (Baník)
Pavel Hübel (RH)
Jan Vokatý (repr.)
Disciplínaplavání
Pref. plavecký stylprsa
Účast na LOHbez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Pešl (29. dubna 1953 Ostrava) je bývalý československý a český sportovní plavec.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Závodnímu plavání se začal věnovat v rodné Ostravě v klubu Baník pod vedením Jiřího Žrauta.[1] Specializoval se na plaveckou techniku prsa.

Na podzim 1972 odešel na základní vojenskou službu ke sportovní rotě při TJ Rudá hvězda Brno (RHB). Trenér Pavel Hübel na něm oceňoval soutěživost a poctivost v tréninku.[1] V roce 1974 poprvé na letním mistrovství republiky porazil svého velkého rivala Pavla Pejšu. K posunu mezi nejlepší evropské plavce mu však bránil slabý objemový trénink neboli metráž. Již v mladém věku si pořídil rodinu a plavání nebylo jeho prioritou.[2]

V olympijském roce 1976 k sobě našel rovnocenného sparingpartnera v Petru Kollrosovi, který přišel do RHB ze Strakonic. V roce 1977 zaznamenal výrazný výkonnostní progres s cílem splnit nominační kritéria pro start na srpnovém mistrovství Evropy ve švédském Jönköpingu. Nominační kritérie splnil. N 100 m prsa vyrovnal hodnotu vlastního, ručně měřeného československého rekordu 1:06,7. Časem 1:06,72 obsadil v rozplavbách první nepostupové místo do osmičlenného finále.[3] Na 200 m prsa se snažil v druhé rozplavbě držet krok s vedoucími plavci, na hranici porušování pravidel. V cíli dohmátl na 7. místě v čase 2:26,97 lepším jeho ručně měřeného československého rekordu 2:27,0. Vzápětí však byl diskvalifikován pro nedovolené ponořování hlavy pod hladinu.[4] S polohovou štafetou 4×100 m plaval druhý prsařský úsek. Štafeta skončila na 7. místě v novém československém rekordu 3:55,23.[5]

Závodnímu plavání se věnoval po radost ještě další dva roky. Sportovní kariéru ukončil v olympijském roce 1980.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Československý sport. 1978-11-29, s. 8. 
  2. Československý sport. 1977-6-18, s. 2. 
  3. Československý sport. 1977-8-17, s. 8. 
  4. Československý sport. 1977-8-18, s. 2. 
  5. Československý sport. 1977-8-22, s. 3.