Střední Apeniny
| Střední Apeniny Appennino centrale | |
|---|---|
 Monti della Laga | |
| Nejvyšší bod | 2 912 m n. m. (Corno Grande (Gran Sasso)) |
| Nadřazená jednotka | Apeniny |
| Sousední jednotky | Severní Apeniny, Jižní Apeniny |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Itálie |
| Horniny | vápenec |
| Souřadnice | 42°24′ s. š., 13°30′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Střední Apeniny (italsky Appennino centrale) tvoří střední část Apenin v Itálii. Rozkládají se ve střední části země a jsou nejvyšší částí Apenin. Nachází se zde nejvyšší hora Apenin Corno Grande (2 912 m) v masivu Gran Sasso.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Na severu jsou vymezeny pramennou oblastí řek Tevere a Metauro, respektive průsmykem Bocca Serriola (730 m) (hranice se Severními Apeninami). Na jihu horními toky řek Sangro a Volturno, respektive průsmykem Bocca di Forli (891 m) (hranice s Jižními Apeninami)[1].
Členění
[editovat | editovat zdroj]- Umbrické Apeniny (Appennino umbro-marchigiano)
- Abruzské Apeniny (Appennino abruzzese)
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Dominantní horninou je vápenec. Pohoří netvoří souvislá pásma, ale vytváří spíše soubor samostatných horských masívů rozdělených pánvemi, kotlinami a náhorními plošinami. Nejvyšší vrcholy přesahují 2 000 m a místy i 2 500 m. Právě tyto části jsou tvořeny vápencem (z období triasu až miocénu). Vyskytují se zde proto charakteristické krasové jevy jako závrty, polje, propasti a jeskyně.[2] Horská pásma se rozkládají rovnoběžně ze severozápadu na jihovýchod. Západní pásma jsou nižší a více rozčleněná[3]. Nejvyšší vrcholy hor od 2 000 m jsou vymodelovány pleistocenními ledovci.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 212.
- ↑ BARTONĚK, Antonín a KOL. Itálie: San Marino, Vatikánský stát, Maltská republika. Praha: Olympia, 1987. Průvodce Olympia. S. 11.
- ↑ NETOPIL, Rostislav, BIČÍK Ivan a BRINKE, Josef: Geografie Evropy. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. Učebnice pro vysoké školy. ISBN 80-04-22432-6. S. 77.
