Stávka žen na Islandu (1975)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Dne 24. října 1975 stávkovaly Islanďanky, aby „prokázaly nepostradatelnost ženské práce pro islandskou ekonomiku a společnost“[1] a „protestovaly proti rozdílům v platech a neférovým postupům při zaměstnávání“.[2] Veřejně se na Islandu poté říkalo tomuto Den volna pro ženy (islandsky: Kvennafrídagurinn).[3] Účastnice, vedené ženskými organizátorkami, nešly do svého placeného zaměstnání, ani se nestaraly o domácnost či o děti.[1][2] Devadesát procent všech obyvatelek Islandu se této stávky účastnilo. Hned následující rok schválil islandský parlament zákon garantující ženám stejný plat jako mužům.[1]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Islandské ženy vydělávaly v zaměstnání před rokem 1975 méně než šedesát procent toho, co muži.[1]

Organizace spojených národů oznámila, že rok 1975 bude Mezinárodním rokem žen. Zástupkyně ze sdružení žen zvaného Redstockings podala návrh na stávku jako jednu z možných akcí na podporu tohoto konceptu. Výbor sdružení se rozhodl stávku nazvat „den volna“, protože se členky domnívaly, že tento název působí přívětivěji a bude tak efektivnější v zaujmutí velkého množství lidí.[2] Zároveň, některé ženy by mohly dostat výpověď z práce, ale den volna jim nemohl být upřen.[2]

Organizátorky rozšířily povědomí o Dnu volna po celé zemi.[1] Organizátorky Dne volna zajistily, že rádiové stanice, televize i noviny budou veřejnost informovat o genderové diskriminaci a nižších platech pro ženy. Událost si získala mezinárodní pozornost.[3]

Den volna pro ženy[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. října 1975 nešly Islanďanky do svých placených zaměstnání, ani se nestaraly o domácnost či o děti. Devadesát procent žen se stávky účastnilo, včetně žen žijících na venkově.[3] Podniky pro zpracování ryb musely zavřít, protože velká část zaměstnaných byly ženy.[4]

Během Dne volna se z celkové populace 220 000 obyvatel shromáždilo 25 000 lidí v centru hlavního města Reykjavíku. Na tomto shromáždění poslouchaly ženy proslovy, zpívalo se a rozmlouvalo o tom, co by bylo potřeba udělat pro docílení genderové rovnoprávnosti na Islandu. Mnoho žen promluvilo ke shromážděným, včetně žen v domácnosti, dvou členek parlamentu, zástupkyně ženského hnutí a pracovnice. Poslední proslov toho dne patřil Aðalheiðure Bjarnfreðsdóttir, která „zastupovala Sókn, odbor nejhůře placených žen na Islandu“.[2]

Zaměstnavatelé se připravili na den bez žen nakupováním sladkostí, papírů a pastelek, aby zabavili děti, které si otcové přivedou s sebou ten den do práce.[2] Výsledkem bylo, že párky, populární pokrm, byly v mnoha obchodech ten den vyprodány.[2]

Dopad[editovat | editovat zdroj]

Den volna měl dlouhodobý dopad a začal být hovorově známý jako „dlouhý pátek“.[3]

Následující rok schválil islandský parlament zákon garantující ženám stejný plat jako mužům.[1] Stávka také připravila půdu pro zvolení Vigdís Finnbogadóttir, první demokraticky zvolené prezidentky na světě o pět let později v roce 1980.[5]

Každých deset let na den výročí Dne volna končí ženy v práci dřív.[1] V roce 1975 odešly v 14:05 a v roce 2005 odešly ve 14:08, aby tím odrážely posun, který se za 30 let odehrál. Počet stávek se zvýšil, v roce 2010 odešly ženy z práce ve 14:25 a v roce 2016 ve 14:38. Mnoho žen před parlamentem skandovaly Vikingským pokřikem.[6]

Důsledky[editovat | editovat zdroj]

Černé pondělí v roce 2016 v Polsku bylo modelováno podle této stávky na Islandu v roce 1975.[7]

Mezinárodní stávka žen se rozšířila po světě v roce 2017 a 2018 jakožto globální verze inspirovaná islandskou stávkou.[8][9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1975 Icelandic women's strike na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Icelandic women strike for economic and social equality, 1975 | Global Nonviolent Action Database. nvdatabase.swarthmore.edu [online]. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g STAFF, Guardian. The day the women went on strike in Iceland. The Guardian. 2005-10-18. Dostupné online [cit. 2021-03-08]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  3. a b c d The day Iceland's women went on strike. BBC News. 2015-10-23. Dostupné online [cit. 2021-03-08]. (anglicky) 
  4. Kvennasögusafn Íslands - Women's Day Off 1975. web.archive.org [online]. 2018-03-09 [cit. 2021-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-09. 
  5. JÓNASDÓTTIR, Valgerður. Presidential campaign and election. Vigdís [online]. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Icelandic women cut working day to protest wage gap. The Observers - France 24 [online]. 2016-10-25 [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Black Monday: Polish women strike against abortion ban. BBC News. 2016-10-03. Dostupné online [cit. 2021-03-08]. (anglicky) 
  8. Decades after Iceland’s ‘day off’, our women’s strike is stronger than ever | Selma James. the Guardian [online]. 2018-03-08 [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. CNN, Judith Vonberg and Laura Perez Maestro. 'If women stop, the world stops:' Women down tools for 'feminist strike'. CNN [online]. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online.