Spišský štít
Souřadnice: 49°11′57″ s. š., 20°12′2″ v. d.
| Spišský štít | |
|---|---|
 Zleva Baranie rohy, Baranie sedlo a Spišský štít | |
| Vrchol | 2483 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko, |
| Pohoří | Vysoké Tatry |
| Souřadnice | 49°11′57″ s. š., 20°12′2″ v. d. |
  Spišský štít | |
| Prvovýstup | 1896, József Déry, Johann Hunsdorfer |
| Povodí | Váh |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spišský štít je zubatý vrchol v rozsoše Lomnického štítu. V konkurenci vyšších sousedů příliš nevyniká, v jeho masivu je několik výrazných skalních věží.
Topografie
[editovat | editovat zdroj]Má dva vrcholy, hlavní severozápadní a nižší jihovýchodní. Za ním se ještě nachází Spišská ihla. Od Baraních rohů ho odděluje Baranie sedlo, od Ovčiarské veže zase Ovčiarska lávka. Z hlavního vrcholu vybíhá jihozápadní hřeben: Vyšná Mačacia štrbina, Zadná Mačacia veža, Mačacia štrbina a Mačacia veža, pod ní je Mačací hrb.
Několik výstupů
[editovat | editovat zdroj]- 1904 Prvovýstup přes Vyšnou Mačací štrbinu E. Halász, Károly Jordán, S. Nikolics a J. Breuer, II.
- 1907 Prvovýstup Severozápadním hřebenem z Baraního sedla, Zygmunt Klemensiewicz a A. Znamiecki (v sestupu). 1910 Július a Román Komarničtí, H. a O. Schweickhartové 1910 (ve výstupu), III.[1]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Vpravo Baranie sedlo za keřem, maličký ježek Spiškého štítu, Pyšné štíty a Malý Kežmarský štít. -
Vpravo jižní stěna Mačací veže nad Horným Spišským plesem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spišský štít na slovenské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 3. díl, Olympia 1977.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spišský štít na Wikimedia Commons - Gotické věže Spišského štítu
- Skialpinismus
- Hřebenem z Baraního sedla
- Podle Andrášiho
