Napájecí kolejnice: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 29. 11. 2006, 03:05

Napájecí kolejnice, postranní kolejnice, třetí kolejnice

je elektricky izolovaná kolejnice umístěná v malé výšce podél koleje. Obvykle bývá připevněna pomocí izolátorů a stojin k pražcům. Slouží k napájení vozidel elektrické trakce, především v provozech s vysokou hustotou dopravy a tím pádem i s vysokými nároky na trvanlivost a spolehlivost napájecího systému - v metru a v systémech městských a příměstských drah (S-bahn). Maximální použité napětí je 1200 V (S-bahn Hamburg), obvykle 600 - 750 V ss. Maximální rychlost vozidel při napájení třetí kolejnicí je uváděna 80 km/h, pouze v jihovýchodní Anglii 90 mph, pro vlaky Eurostar dokonce 100 mph (144, resp. 160 km/h).

Kromě uvedených výhod přináší použití napájecí kolejnice i určitá omezení:

nemožnost použití vysokého napětí
z toho plynoucí poměrně velké proudy
nutnost přerušení v místech výhybek, křížovatek a křížení s jinými komunikacemi
zvýšené nebezpečí úrazu elektrickým proudem - nutnost zabránění vstupu nepovolaných osob i zvířat na trať

Z hlediska umístění kontaktní plochy rozlišujeme vrchní, spodní a boční odběr. Nejstarší a nejjednodušší je odběr vrchní, avšak zároveň představuje největší riziko z hlediska náhodného dotyku. Používá se například v celé jihovýchodní Anglii, v berlínském metru na malém profilu nebo v Pyrenejích na úzkorozchodné dráze Villefranche - La Tour de Carol. O něco bezpečnější je spodní odběr, kdy je svrchu přívodní kolejnice chráněna izolačním krytem. Tento způsob odběru používá i Pražské metro. Boční odběr se užívá spíše výjimečně, například hamburský S-bahn, anebo berlínský S-bahn, ale ten jen na starších mostech, kde není dostatek místa pro umístění klasické přívodní kolejnice. Tomu jsou ovšem přizpůsobeny i sběrače.

Londýnské metro používá přívodní kolejnici pro oba póly, čtvrtá kolejnice je umístěna v ose koleje. Je to z historických technických důvodů - jednalo se o omezení bludných proudů. Tímto komplikovaným opatřením bylo na druhou stranu umožněno zcela oddělit zabezpečovací obvody a zavést permanentní kontrolu izolačního stavu vysokonapěťové části vozidel.

Verze z 28. 11. 2006, 02:57 editovat ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 983 editací m o kategorii výš ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 11. 2006, 03:05 editovat zrušit editaci SinBot (diskuse \| příspěvky) 22 151 editací m oprava odkazu na rozcestnik nebo redirect, Pražské metro->Metro v Praze, Londýnské metro->Metro v Londýně Přejít na další porovnání →
Řádek 15:		Řádek 15:


	Z hlediska umístění kontaktní plochy rozlišujeme vrchní, spodní a boční odběr. Nejstarší a nejjednodušší je odběr vrchní, avšak zároveň představuje největší riziko z hlediska náhodného dotyku. Používá se například v celé jihovýchodní [[Anglie\|Anglii]], v [[Berlínská podzemní dráha\|berlínském metru]] na malém profilu nebo v Pyrenejích na úzkorozchodné dráze Villefranche - La Tour de Carol. O něco bezpečnější je spodní odběr, kdy je svrchu přívodní kolejnice chráněna izolačním krytem. Tento způsob odběru používá i [[Pražské metro]]. Boční odběr se užívá spíše výjimečně, například hamburský S-bahn, anebo berlínský S-bahn, ale ten jen na starších mostech, kde není dostatek místa pro umístění klasické přívodní kolejnice. Tomu jsou ovšem přizpůsobeny i [[sběrač]]e.		Z hlediska umístění kontaktní plochy rozlišujeme vrchní, spodní a boční odběr. Nejstarší a nejjednodušší je odběr vrchní, avšak zároveň představuje největší riziko z hlediska náhodného dotyku. Používá se například v celé jihovýchodní [[Anglie\|Anglii]], v [[Berlínská podzemní dráha\|berlínském metru]] na malém profilu nebo v Pyrenejích na úzkorozchodné dráze Villefranche - La Tour de Carol. O něco bezpečnější je spodní odběr, kdy je svrchu přívodní kolejnice chráněna izolačním krytem. Tento způsob odběru používá i [[Metro v Praze\|Pražské metro]]. Boční odběr se užívá spíše výjimečně, například hamburský S-bahn, anebo berlínský S-bahn, ale ten jen na starších mostech, kde není dostatek místa pro umístění klasické přívodní kolejnice. Tomu jsou ovšem přizpůsobeny i [[sběrač]]e.


	[[Londýnské metro]] používá přívodní kolejnici pro oba póly, čtvrtá kolejnice je umístěna v ose koleje. Je to z historických technických důvodů - jednalo se o omezení [[bludné proudy\|bludných proudů]]. Tímto komplikovaným opatřením bylo na druhou stranu umožněno zcela oddělit zabezpečovací obvody a zavést permanentní kontrolu izolačního stavu vysokonapěťové části vozidel.		[[Metro v Londýně\|Londýnské metro]] používá přívodní kolejnici pro oba póly, čtvrtá kolejnice je umístěna v ose koleje. Je to z historických technických důvodů - jednalo se o omezení [[bludné proudy\|bludných proudů]]. Tímto komplikovaným opatřením bylo na druhou stranu umožněno zcela oddělit zabezpečovací obvody a zavést permanentní kontrolu izolačního stavu vysokonapěťové části vozidel.