Ericssonův–Braytonův cyklus: Porovnání verzí
m r2.7.3) (Robot: Přidávám gl:Ciclo Ericsson |
m Robot: Přidávám pt:Ciclo Ericsson |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
[[fr:Cycle d'Ericsson]] |
[[fr:Cycle d'Ericsson]] |
||
[[gl:Ciclo Ericsson]] |
[[gl:Ciclo Ericsson]] |
||
[[pt:Ciclo Ericsson]] |
|||
[[sk:Ericssonov-Braytonov cyklus]] |
[[sk:Ericssonov-Braytonov cyklus]] |
||
[[tr:Ericsson çevrimi]] |
[[tr:Ericsson çevrimi]] |
Verze z 12. 2. 2013, 04:31
Ericssonův-Braytonův cyklus nebo Ericssonův-Braytonův oběh je ideální tepelný oběh sestávající z vratných změn. Ericssonův-Braytonův cyklus popisuje práci turbíny, kde přívod a odvod tepla je uskutečňován při konstantním tlaku. Takové přiblížení je možné použít pro stejnotlakou plynovou turbínu nebo spalovací turbínu.
Diagram Eriksonova-Braytonova cyklu
Jednotlivé fáze Ericssonovho-Braytonova cyklu znázorňuje diagram vyjadřující závislost tlaku na objemu (pV diagram). Zanesením všech čtyř fází cyklu do jednoho diagramu získáme oblast ohraničenou dvěma adiabatami a dvěma izobarami. Obsah této oblasti odpovídá práci vykonané strojem.
- křivka mezi body 1 a 2 – adiabatická komprese
- křivka mezi body 2 a 3 – izobarický přívod tepla
- křivka mezi body 3 a 4 – adiabatická expanze
- křivka mezi body 4 a 1 – izobarický odvod tepla
Účinmost Eriksonova-Braytonova cyklu
Účinnost Ericssonova-Braytonova cyklu závisí pouze na
- kompresním poměru, tj. poměru objemu ve stavu 1 k objemu ve stavu 2 (ε)
- exponentu adiabaty – Poissonově konstantě (k)
Zdroj
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ericssonov-Braytonov cyklus na slovenské Wikipedii.