Prokuratura v Československu: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Reaperbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů
m napřímení odkazu
Řádek 4: Řádek 4:
Za [[první republika|první republiky]] existovala krajská a vrchní ''státní zastupitelství'', nejvyšším orgánem ale byla ''Generální prokuratura''.<ref>§ 3 odst. 1 zákona č. 201/1928 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví</ref> Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo pojmenování sjednoceno a byla vybudována soustava okresních a krajských prokuratur, v čele opět s Generální prokuraturou.
Za [[první republika|první republiky]] existovala krajská a vrchní ''státní zastupitelství'', nejvyšším orgánem ale byla ''Generální prokuratura''.<ref>§ 3 odst. 1 zákona č. 201/1928 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví</ref> Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo pojmenování sjednoceno a byla vybudována soustava okresních a krajských prokuratur, v čele opět s Generální prokuraturou.


[[Ústava Československé socialistické republiky]] a [[zákon o prokuratuře]] pak prokuratuře svěřily výkon dozoru nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů orgány státní správy, [[Národní výbor (1945-1990)|národními výbory]], [[soud]]y, hospodářskými a jinými organizacemi a [[občan]]y.<ref name="U104">Čl. 104 úst. zák. č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. [http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1960.html Dostupné online.]</ref> Prokuratura byla strážcem [[Zákonnost#Socialistická zákonnost|socialistické zákonnosti]] a ve své činnosti se řídila zásadou centralizace, nezávislosti na místních orgánech, zásadou monokratického rozhodování a zásadou jednotnosti.<ref name="madar140">{{Citace monografie | příjmení = Madar | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Madar | spoluautoři = et al. | titul = Právnický slovník: Díl II | vydání = 4 | typ vydání = zcela přepracované a doplněné | vydavatel = Panorama | místo = Praha | rok = 1978 | počet stran = 688 | strany = 140}}</ref>
[[Ústava Československé socialistické republiky]] a [[zákon o prokuratuře]] pak prokuratuře svěřily výkon dozoru nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů orgány státní správy, [[Národní výbor (1945-1990)|národními výbory]], [[soud]]y, hospodářskými a jinými organizacemi a [[Občanství|občan]]y.<ref name="U104">Čl. 104 úst. zák. č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. [http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1960.html Dostupné online.]</ref> Prokuratura byla strážcem [[Zákonnost#Socialistická zákonnost|socialistické zákonnosti]] a ve své činnosti se řídila zásadou centralizace, nezávislosti na místních orgánech, zásadou monokratického rozhodování a zásadou jednotnosti.<ref name="madar140">{{Citace monografie | příjmení = Madar | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Madar | spoluautoři = et al. | titul = Právnický slovník: Díl II | vydání = 4 | typ vydání = zcela přepracované a doplněné | vydavatel = Panorama | místo = Praha | rok = 1978 | počet stran = 688 | strany = 140}}</ref>


V [[Československá socialistická republika|ČSSR]] se vnitřně členila na tyto články:
V [[Československá socialistická republika|ČSSR]] se vnitřně členila na tyto články:

Verze z 10. 12. 2012, 11:46

Prokuratura v Československu byla státním orgánem, který v pozici veřejné žaloby zastupoval stát v trestním řízení a plnil další úkoly.

Vývoj a struktura

Za první republiky existovala krajská a vrchní státní zastupitelství, nejvyšším orgánem ale byla Generální prokuratura.[1] Po druhé světové válce bylo pojmenování sjednoceno a byla vybudována soustava okresních a krajských prokuratur, v čele opět s Generální prokuraturou.

Ústava Československé socialistické republiky a zákon o prokuratuře pak prokuratuře svěřily výkon dozoru nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů orgány státní správy, národními výbory, soudy, hospodářskými a jinými organizacemi a občany.[2] Prokuratura byla strážcem socialistické zákonnosti a ve své činnosti se řídila zásadou centralizace, nezávislosti na místních orgánech, zásadou monokratického rozhodování a zásadou jednotnosti.[3]

V ČSSR se vnitřně členila na tyto články:

  • Generální prokuratura Československé socialistické republiky v čele s generálním prokurátorem ČSSR a se sídlem v Praze
  • Generální prokuratura České socialistické republiky a Generální prokuratura Slovenské socialistické republiky v čele s generálními prokurátory
  • Krajská prokuratura v čele s krajským prokurátorem a Městská prokuratura v Praze v čele s městským prokurátorem
  • Okresní prokuratura; v Brně, Bratislavě, v Košicích, Ostravě a v Plzni městská prokuratura, v Praze obvodní prokuratury
  • Vyšší a obvodní vojenské prokuratury

Zánik

Účinností zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, byla k 1. lednu 1994 nahrazena soustavou státních zastupitelství.[4]

Odkazy

Reference

  1. § 3 odst. 1 zákona č. 201/1928 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví
  2. Čl. 104 úst. zák. č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. MADAR, Zdeněk, et al. Právnický slovník: Díl II. 4., zcela přepracované a doplněné vyd. Praha: Panorama, 1978. 688 s. S. 140. 
  4. Šablona:PVS

Související články