Elektrický kontakt: Porovnání verzí
m r2.7.3) (Robot: Přidávám en:Electrical contacts |
m r2.7.3) (Robot: Měním lv:Kontakts (elektrotehnikā)→lv:Kontakts (elektrotehnika) |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
[[de:Elektrischer Kontakt]] |
[[de:Elektrischer Kontakt]] |
||
[[en:Electrical contacts]] |
[[en:Electrical contacts]] |
||
[[lv:Kontakts ( |
[[lv:Kontakts (elektrotehnika)]] |
||
[[ru:Электрический контакт]] |
[[ru:Электрический контакт]] |
||
[[uk:Електричний контакт]] |
[[uk:Електричний контакт]] |
Verze z 5. 12. 2012, 03:24
Elektrický kontakt je místo dotyku dvou vodičů, jímž prochází elektrický proud.
Přechodový odpor kontaktů
Protože žádná kontaktní plocha není absolutně rovná, dvě kontaktní plochy se dotýkají zlomkem své celkové plochy a elektrický proud tedy prochází jen určitými body. Tak vzniká první složka přechodového odporu kontaktů - úžinový jev.
Na povrchu každého materiálu (mimo zlata) se tvoří vrstvička oxidů, která má jiné vlastnosti než původní kov. V případě, že by byla vrstvička oxidů velmi tenká (např. jedno molekulová), mohl by jí elektrický proud pronikat tzv. tunelovým jevem a chování takové vrstvy by bylo velmi podobné chování čistého kovu. Reálně je ale vrstva oxidů mnohem větší a dochází tak ke vzniku druhé složky přechodového odporu kontaktů - odporu přechodových vrstev.
Materiály na výrobu kontaktů
Požadavky na kontaktové materiály
- odolnost proti erozi a působení el. oblouku
- velká tvrdost
- dobrá elektrická a tepelná vodivost
- malý přechodový odpor
- odolnost proti oxidaci