Mohorovičićova diskontinuita: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 11. 2012, 11:37

Mohorovičićova diskontinuita nebo Mohorovičićova vrstva nespojitosti (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod zemské kůry a svrchního pláště. Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod oceány. V ČR se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou diskontinuitu v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zrychlení pohybu seismických vln až přes rychlosti 8 km/s. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především kontinentální kůry, která se nezanořuje zpět do pláště.

Z pohledu kyselosti magmat bychom mohli hovořit o přechodu mezi kyselým a bazickým prostředím.

Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi Mohorovičićovi, který ji objevil v roce 1909 během výzkumů zemětřesení na Balkánském poloostrově.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Slice earth.svg|thumb|Písmeno A označuje Mohorovičićovu diskontinuitu]]
-'''Mohorovičićova diskontinuita''' nebo '''Mohorovičićova vrstva nespojitosti''' (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod [[zemská kůra|zemské kůry]] a [[zemský plášť|spodního pláště]]. Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod [[oceán]]y. V [[Česko|ČR]] se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou [[diskontinuita|diskontinuitu]] v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zrychlení pohybu [[seismická vlna|seismických vln]] až přes rychlosti 8 km/s. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především [[kontinentální kůra|kontinentální kůry]], která se nezanořuje zpět do pláště.
+'''Mohorovičićova diskontinuita''' nebo '''Mohorovičićova vrstva nespojitosti''' (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod [[zemská kůra|zemské kůry]] a [[zemský plášť|svrchního pláště]]. Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod [[oceán]]y. V [[Česko|ČR]] se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou [[diskontinuita|diskontinuitu]] v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zrychlení pohybu [[seismická vlna|seismických vln]] až přes rychlosti 8 km/s. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především [[kontinentální kůra|kontinentální kůry]], která se nezanořuje zpět do pláště.
 Z pohledu kyselosti [[magma]]t bychom mohli hovořit o přechodu mezi kyselým a bazickým prostředím.