Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne (1611–1675): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m tažení
Řádek 5: Řádek 5:
Spolu se svým velkým rivalem, knížetem [[Ludvík II. Bourbon|Louisem de Condé]] z královského rodu [[Bourbon]]ů, vedl francouzská vojska v závěrečných bojích [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. Za povstání [[Fronda|frondy]] ([[1648]]-[[1653]]), které vedl právě kníže (''prince'') Louis de Condé, se Turenne postavil na stranu krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] a zachránil jej i [[kardinál]]a [[Jules Mazarin|Mazarina]] před zajetím. Jako velitel královských vojsk měl velký podíl na definitivní porážce frondistů. Následně vedl francouzská vojska proti [[Španělsko|Španělsku]]. Za vrchol jeho válečných úspěchů je považováno jeho nizozemské tažení, které vyvrcholilo v [[bitva na dunách|bitvě na dunách]] ([[14. červen]] [[1658]]), v níž rozdrtil španělské vojsko, na jehož straně bojoval i Condé. O rok později dobyl [[Dunkerque]].
Spolu se svým velkým rivalem, knížetem [[Ludvík II. Bourbon|Louisem de Condé]] z královského rodu [[Bourbon]]ů, vedl francouzská vojska v závěrečných bojích [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. Za povstání [[Fronda|frondy]] ([[1648]]-[[1653]]), které vedl právě kníže (''prince'') Louis de Condé, se Turenne postavil na stranu krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] a zachránil jej i [[kardinál]]a [[Jules Mazarin|Mazarina]] před zajetím. Jako velitel královských vojsk měl velký podíl na definitivní porážce frondistů. Následně vedl francouzská vojska proti [[Španělsko|Španělsku]]. Za vrchol jeho válečných úspěchů je považováno jeho nizozemské tažení, které vyvrcholilo v [[bitva na dunách|bitvě na dunách]] ([[14. červen]] [[1658]]), v níž rozdrtil španělské vojsko, na jehož straně bojoval i Condé. O rok později dobyl [[Dunkerque]].


Dne [[5. duben|5. dubna]] 1660 byl Turenne jmenován generalissimem francouzských vojsk a následně vedl válečné kampaně proti Španělsku (na území [[Nizozemsko|Nizozemí]] v letech [[1667]]-[[1672]]) a proti [[Svatá říše římská národa německého|Svaté říši římské]] (v [[Alsasko|Alsasku]], [[1673]]-[[1675]]). Padl v [[bitva u Salzbachu|bitvě u Salzbachu]] [[27. červenec|27. července]] [[1675]], střelen dělovou koulí v prvních okamžicích bitvy.
Dne [[5. duben|5. dubna]] 1660 byl Turenne jmenován generalissimem francouzských vojsk a následně vedl válečná tažení proti Španělsku (na území [[Nizozemsko|Nizozemí]] v letech [[1667]]-[[1672]]) a proti [[Svatá říše římská národa německého|Svaté říši římské]] (v [[Alsasko|Alsasku]], [[1673]]-[[1675]]). Padl v [[bitva u Salzbachu|bitvě u Salzbachu]] [[27. červenec|27. července]] [[1675]], střelen dělovou koulí v prvních okamžicích bitvy.


{{DEFAULTSORT:Turenne, Henri de La Tour d'Auvergne, vikomt de}}
{{DEFAULTSORT:Turenne, Henri de La Tour d'Auvergne, vikomt de}}

Verze z 13. 10. 2012, 18:24

Na tento článek je přesměrováno heslo Henri de la Tour d'Auvergne de Turenne. Možná hledáte: Henri de la Tour d'Auvergne de Turenne (1555-1623) (otce zmíněného).

Henri de la Tour d'Auvergne-Bouillon, vikomt de Turenne (11. září 1611, Sedan27. červenec 1675, poblíž Salzbachu) byl francouzský maršál (od 1643) a šlechtic, generalissimus francouzských vojsk (od 1660) a jeden z největších vojevůdců 17. století.

Spolu se svým velkým rivalem, knížetem Louisem de Condé z královského rodu Bourbonů, vedl francouzská vojska v závěrečných bojích třicetileté války. Za povstání frondy (1648-1653), které vedl právě kníže (prince) Louis de Condé, se Turenne postavil na stranu krále Ludvíka XIV. a zachránil jej i kardinála Mazarina před zajetím. Jako velitel královských vojsk měl velký podíl na definitivní porážce frondistů. Následně vedl francouzská vojska proti Španělsku. Za vrchol jeho válečných úspěchů je považováno jeho nizozemské tažení, které vyvrcholilo v bitvě na dunách (14. červen 1658), v níž rozdrtil španělské vojsko, na jehož straně bojoval i Condé. O rok později dobyl Dunkerque.

Dne 5. dubna 1660 byl Turenne jmenován generalissimem francouzských vojsk a následně vedl válečná tažení proti Španělsku (na území Nizozemí v letech 1667-1672) a proti Svaté říši římské (v Alsasku, 1673-1675). Padl v bitvě u Salzbachu 27. července 1675, střelen dělovou koulí v prvních okamžicích bitvy.