Centurie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů
Bez shrnutí editace
Řádek 4: Řádek 4:
Slovo centurie je odvozeno od [[latina|latinského]] slova ''centum'', tedy sto. V ideálním případě měla centurie sto mužů, v praxi její velikost ovšem silně kolísala, a tak velmi často neměla více než šedesát nebo sedmdesát vojáků. Řidčeji se objevovaly posílené centurie, které měly 120 až 125 mužů, výjimečně až 170 vojáků. Takové byly například centurie elitní [[Pretoriánská garda|pretoriánské gardy]], jakési ochranky [[císař]]e.
Slovo centurie je odvozeno od [[latina|latinského]] slova ''centum'', tedy sto. V ideálním případě měla centurie sto mužů, v praxi její velikost ovšem silně kolísala, a tak velmi často neměla více než šedesát nebo sedmdesát vojáků. Řidčeji se objevovaly posílené centurie, které měly 120 až 125 mužů, výjimečně až 170 vojáků. Takové byly například centurie elitní [[Pretoriánská garda|pretoriánské gardy]], jakési ochranky [[císař]]e.


Po [[Gaius Marius|Mariově]] reformě armády v roce [[107 př. n. l.]] čítala centurie obvykle 80−83 mužů. Centurie se dál dělila na 10 družstev po osmi legionářích, tito legionáři spolu sdíleli jeden stan. Šest centurií tvořilo kohortu a deset kohort tvořilo legii. Každé centurii velel centurion, který měl k ruce optiona (svého zástupce), praporečníka jednotky a oněh osmdesát legionářů. Výlučné postavení mezi centuriony měl centirion 1. centurie, který byl ostatním centurionům kohorty nadřízený. Centurioni, kteří veleli 1. centurii zároveň veleli celé kohortě. Zcela výlučné postavení mezi všemi centuriony, měl centurion 1. centurie 1. kohorty. Byl nejvýše postaveným ze všech centurionů. Legionář mohl být povýšen na optia, a dále na centuriona pouze na základě svých schopností, úspěchů a délky služby v legiích. V římské armádě důstojníci neskládali žádné zkoušky, jejich zkouškou byla služba, a vyšší hodnost mohli získat pouze bezúhonnou službou. Nad centuriony byli postaveni tribunové, z nichž jeden (1. tribun) byl ostatním tribunům nadřízený. Tuto funkci většinou získávali mladí aristokrati, kteří v této pozici měli nabýt zkušeností pro další funkce. Dále nad tribuny stál prefekt tábora, nejdéle sloužící voják legie s největším počtem zkušeností. Prefekt tábora pak podléhal jen legátovi, který velel celé legii. Legáti se do svých pozic rekrutovali na 3 - 5 let, prefekt tábora ale u své legie zůstal, buďto do své smrti, nebo do skončení vojenské služby, která v dobách principátu představovala 20 - 25 služby.
Po [[Gaius Marius|Mariově]] reformě armády v roce [[107 př. n. l.]] čítala centurie obvykle 80−83 mužů.


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 25. 8. 2012, 20:03

Centurie neboli setnina byla základní taktická jednotka římské armády. Velel jí centurion neboli setník.

Charakteristika jednotky

Slovo centurie je odvozeno od latinského slova centum, tedy sto. V ideálním případě měla centurie sto mužů, v praxi její velikost ovšem silně kolísala, a tak velmi často neměla více než šedesát nebo sedmdesát vojáků. Řidčeji se objevovaly posílené centurie, které měly 120 až 125 mužů, výjimečně až 170 vojáků. Takové byly například centurie elitní pretoriánské gardy, jakési ochranky císaře.

Po Mariově reformě armády v roce 107 př. n. l. čítala centurie obvykle 80−83 mužů. Centurie se dál dělila na 10 družstev po osmi legionářích, tito legionáři spolu sdíleli jeden stan. Šest centurií tvořilo kohortu a deset kohort tvořilo legii. Každé centurii velel centurion, který měl k ruce optiona (svého zástupce), praporečníka jednotky a oněh osmdesát legionářů. Výlučné postavení mezi centuriony měl centirion 1. centurie, který byl ostatním centurionům kohorty nadřízený. Centurioni, kteří veleli 1. centurii zároveň veleli celé kohortě. Zcela výlučné postavení mezi všemi centuriony, měl centurion 1. centurie 1. kohorty. Byl nejvýše postaveným ze všech centurionů. Legionář mohl být povýšen na optia, a dále na centuriona pouze na základě svých schopností, úspěchů a délky služby v legiích. V římské armádě důstojníci neskládali žádné zkoušky, jejich zkouškou byla služba, a vyšší hodnost mohli získat pouze bezúhonnou službou. Nad centuriony byli postaveni tribunové, z nichž jeden (1. tribun) byl ostatním tribunům nadřízený. Tuto funkci většinou získávali mladí aristokrati, kteří v této pozici měli nabýt zkušeností pro další funkce. Dále nad tribuny stál prefekt tábora, nejdéle sloužící voják legie s největším počtem zkušeností. Prefekt tábora pak podléhal jen legátovi, který velel celé legii. Legáti se do svých pozic rekrutovali na 3 - 5 let, prefekt tábora ale u své legie zůstal, buďto do své smrti, nebo do skončení vojenské služby, která v dobách principátu představovala 20 - 25 služby.