Podjazykový nerv: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám ca:Nervi hipoglòs
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám la:Nervus hypoglossus
Řádek 43: Řádek 43:
[[it:Nervo ipoglosso]]
[[it:Nervo ipoglosso]]
[[ja:舌下神経]]
[[ja:舌下神経]]
[[la:Nervus hypoglossus]]
[[lt:Poliežuvinis nervas]]
[[lt:Poliežuvinis nervas]]
[[nl:Ondertongzenuw]]
[[nl:Ondertongzenuw]]

Verze z 4. 7. 2012, 15:16

Šablona:Infobox anatomie Podjazykový nerv (latinsky: nervus hypoglossus), jinak též XII. hlavový nerv, je hlavový nerv, který se evolučně vyvinul u některých pokročilejších obratlovců splynutím několika týlních nervů.[1] Je to poslední lidský hlavový nerv a jeho hlavní funkcí je motorická inervace jazyka.

Průběh

Tento nerv vychází z mozkového jádra nucleus nervi hypoglossi uloženého v prodloužené míše na spodině IV. komory. Z prodloužené míchy vystupuje celá řada kořenových vláken, které se následně spojují a vytváří kmen podjazykového nervu. Ten prochází otvory v kondylech týlní kosti. Následně přijímá některé vlákna z prvních tří krčních nervů a také několik parasympatických a sympatických vláken důležitých pro regulaci cévního systému v jazyku. Nejprve se z nervu odštěpují provazce původem z krčních nervů C1-C3, které inervují různé podjazylkové svaly v krku. Konečné větve podjazykového nervu inervují téměř všechny svaly jazyka, a to jak intraglosální, tak extraglosální (vyjma m. palatoglassus).[2]

Poškození nervu

Při poškození tohoto nervu může na příslušné straně jazyka dojít k obrně jazykových svalů, což se projevuje vykláněním jazyka určitým směrem při jeho vypláznutí.[2]

Reference

  1. ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů, Nervová soustava [online]. Geologický ústav AV ČR. Dostupné online. 
  2. a b ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. Praha: Grada, 2004.