Podjazykový nerv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Podjazykový nerv
Inervace jazyka, vyznačen podjazykový nerv („Hypoglossal N.“)
Inervace jazyka, vyznačen podjazykový nerv („Hypoglossal N.“)
Latinsky Nervus hypoglossus
MeSH A08.800.800.120.330
Gray 914

Podjazykový nerv (latinsky: nervus hypoglossus), jinak též XII. hlavový nerv, je hlavový nerv, který se evolučně vyvinul u některých pokročilejších obratlovců splynutím několika týlních nervů.[1] Je to poslední lidský hlavový nerv a jeho hlavní funkcí je motorická inervace jazyka.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Tento nerv vychází z mozkového jádra nucleus nervi hypoglossi uloženého v prodloužené míše na spodině IV. komory. Z prodloužené míchy vystupuje celá řada kořenových vláken, které se následně spojují a vytváří kmen podjazykového nervu. Ten prochází otvory v kondylech týlní kosti. Následně přijímá některé vlákna z prvních tří krčních nervů a také několik parasympatických a sympatických vláken důležitých pro regulaci cévního systému v jazyku. Nejprve se z nervu odštěpují provazce původem z krčních nervů C1–C3, které inervují různé podjazylkové svaly v krku. Konečné větve podjazykového nervu inervují téměř všechny svaly jazyka, a to jak intraglosální, tak extraglosální (vyjma m. palatoglossus).[2]

Poškození nervu[editovat | editovat zdroj]

Při poškození tohoto nervu může na příslušné straně jazyka dojít k obrně jazykových svalů, což se projevuje vykláněním jazyka určitým směrem při jeho vypláznutí.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů, Nervová soustava [online]. Geologický ústav AV ČR. Dostupné online. 
  2. a b ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. Praha: Grada, 2004.