Mohorovičićova diskontinuita: Porovnání verzí
m r2.5.2) (robot změnil: tr:Mohorovičić süreksizliği |
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi [[Andrija Mohorovičić|Mohorovičićovi]], který ji objevil v roce [[1909]] během výzkumů zemětřesení na [[Balkán|Balkánském poloostrově]]. |
Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi [[Andrija Mohorovičić|Mohorovičićovi]], který ji objevil v roce [[1909]] během výzkumů zemětřesení na [[Balkán|Balkánském poloostrově]]. |
||
{{Pahýl |
{{Pahýl}} |
||
[[Kategorie:Desková tektonika]] |
[[Kategorie:Desková tektonika]] |
||
Verze z 10. 2. 2012, 15:31
Mohorovičićova diskontinuita nebo Mohorovičićova vrstva nespojitosti (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod zemské kůry a svrchního pláště. Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod oceány. V ČR se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou diskontinuitu v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zrychlení pohybu seismických vln až přes rychlosti 8 km/s. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především kontinentální kůry, která se nezanořuje zpět do pláště.
Z pohledu kyselosti magmat bychom mohli hovořit o přechodu mezi kyselým a bazickým prostředím.
Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi Mohorovičićovi, který ji objevil v roce 1909 během výzkumů zemětřesení na Balkánském poloostrově.
