Teorie sítí aktérů

Actor-Network Theory (teorie sítí aktérů) (zkráceně ANT) je sociologická teorie formulována Bruno Latourem za přispění sociologů Michela Callona a Johna Lawa.Od ostatních sociologických teorií se liší tím, že ANT nezahrnuje pouze lidi, ale také objekty a organizace. Mluví se o nich jako o actors (aktanti, činitelé, agenti, elementi, herci).

Základem Actor-Network Theory je obecná představa heterogenní sítě. To znamená síť, která obsahuje mnoho různých (heterogenních) elementů. Činiteli mohou být nejrůznější materiály a entity. (Například: kupujeme-li výrobky v supermarketu, podle ANT by to znamenalo, že musíme zahrnou jako elementy zákazníka a pokladní, tak i pokladnu, peníze a výrobek. Znamená to, že se do této sítě také zahrnují i na první pohled méně zřejmé objekty, jako je třeba oblečení zákazníka. Člověk bez oblečení by zřejmě nebyl vůbec za zákazníka považován, a tak by s největší pravděpodobností nebyl ani obsloužen.)

Actor-Network Theory tvrdí, že každý actor (aktant, činitel, agent, element, herec), ať už osoba, objekt nebo organizace, je pro sociální síť rovnocenně důležitý. Jako takový, je společenský řád efektem, který ovlivňuje hladký chod actor-network, protože sítě jsou spojením právě výše zmíněných heterogenních aktantů. Tento řád se začne hroutit, když se někteří aktanti odstraní nebo přibudou činitelé noví. (Například: odstranění telefonů, bank nebo prezidenta by mohlo způsobit pozoruhodná zhroucení ve společenském řádu.)

Jestliže mluvíme o logickém závěru, skoro každý činitel může být považován pouze za sumu jiných, menších činitelů. (Automobil je příkladem komplexního systému. Obsahuje mnoho elektronických a mechanických komponentů, které řidič nevidí a tak považuje auto za jediný objekt. Tento efekt je znám jako punktualizace (přesnost) a je podobný myšlence abstrakce v programování, které se zaměřuje na objekt. Když se actor network zhroutí, efekt punktualizace (přesnosti) se většinou také přeruší. (Ve výše uvedeném příkladu o automobilu by nefungující motor způsobil to, že by řidič začal vnímat auto jako shluk součástek, místo toho, aby v automobilu viděl dopravní prostředek. Toto může také nastat v případě, kdy prvky jedné sítě jednají protikladně k síti jakožto celku. Latour ve své Pandora´s Hope připodobňuje depunktualizaci (nepřesnost) k otevření Pandořiny skříňky.

V uvedených příkladech, se ztělesňuje společenský řád a fungující auto tím, že dochází k úspěšným interakcím v příslušných sítích aktantů. Actor-Network Theory se o těchto výtvorech zmiňuje jako o znacích nebo kvazi-objektech, které kolují mezi činiteli uvnitř sítě. Vzestupná tendence předávání nebo odesílání znaku v síti tento znak zpřesňuje. Když je znak předáván opačným směrem (sestupně), přesnost ubývá. K úbytku přesnosti dochází také v případě, když činitel v předávání znaku zcela selže. (Např. Olejová pumpa se pokazí.)

Metodologie ANT zdůrazňuje spíše vztahy než povahu samotných činitelů nebo výsledky těchto vztahů. Jde pouze o momentální vztahy mezi různými činiteli a aktanty. Tyto momentální vztahy se odehrávají mezi lidskými a nelidskými činiteli, které ANT nerozlišuje. Není rozdíl mezi člověkem, jeho nástroji a technologiemi, a to je důvodem většiny kontroverze, která obklopuje Actor-Network Theory. Kontroverze je způsobena již právě zmíněným nedostatkem rozlišování mezi lidmi a objekty. Běžný pohled je ten, že se lidé fundamentálně liší od zvířat a také od objektů.

V semináři pojmenovaném „Actor Network a poté“ (Actor Network and After) se Bruno Latour vyjádřil o své teorii takto: „Na ANT nesedí čtyři věci: ‘actor’, ‘network’, ‘theory’ a pomlčka.“