Právní vztah: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 6. 8. 2011, 12:30

Právním vztahem se rozumí^[zdroj?] právem upravený vzájemný poměr dvou subjektů hmotného práva, tzn. osob (fyzických nebo právnických), včetně veřejnoprávních korporací, jako nositelů právní subjektivity, tedy nositelů práv a povinností. Příkladem právního vztahu je dluh, manželství, státní občanství nebo účast společníka ve společnosti s ručením omezeným.

Požadavkem vzájemnosti se právní vztah liší od pouhého práva, např. vlastnictví působí vůči všem (erga omnes), je tedy (absolutním subjektivním) právem, nikoli právním vztahem.^[zdroj?]

Právní vztah s orgánem veřejné moci možný není,^[zdroj?] např. daňový dluh nebo dluh na sociálním pojištění právním vztahem není.

Právní vztahy se dělí do dvou hlavních skupin:

statusové (stavové) – příkladem může být rodičovství, členství v družstvu nebo občanství obce
závazkové (obligační), včetně závazků škodních

Další definice právního vztahu

Podle klasické, v české nauce však neužívané, definice^[zdroj?] můžou právní vztahy vznikat nejen mezi osobami, ale i mezi osobou a věcí: např. vlastnictví je právní vztah mezi vlastníkem a předmětem vlastnictví.

Další definice,^[zdroj?] používaná někdy i v českém právu, připouští vznik právních vztahů i u absolutních práv, takže vlastnictví je právním vztahem mezi vlastníkem a všemi potenciálními rušiteli jeho vlastnického práva, jimž je vlastnictvím uložena povinnost vlastníka ve výkonu jeho práv nerušit. Tato definice se však nepokládá za příliš praktickou, neboť podle ní každé absolutní právo zakládá blíže neurčený a neomezený počet právních vztahů k potenciálním delikventům.

Předpoklady právního vztahu

právní norma – obligatorní předpoklad, bez něj nebude společenský vztah právním vztahem,
právní skutečnost – nutný předpoklad, jen výjimečně nemusí figurovat ve struktuře právního vztahu a někdy i
subjekty a objekty – nebývají však vždy v teorii považovány za předpoklady právního vztahu.

Prvky právního vztahu

Právní vztah sestává z těchto prvků:

Subjekty: fyzická nebo právnická osoba
Objekt: to, čeho se právní vztah týká
Obsah: konkrétní oprávnění či povinnosti

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Upravit - právo}}
+{{ověřit}}
 '''Právním vztahem''' se rozumí{{chybí zdroj}} právem upravený vzájemný poměr dvou subjektů [[hmotné právo|hmotného práva]], tzn. [[osoba|osob]] ([[fyzická osoba|fyzických]] nebo [[právnická osoba|právnických]]), včetně [[veřejnoprávní korporace|veřejnoprávních korporací]], jako nositelů právní subjektivity, tedy nositelů práv a povinností. Příkladem právního vztahu je [[dluh]], [[manželství]], státní [[občanství]] nebo účast [[společník]]a ve [[společnost s ručením omezeným|společnosti s ručením omezeným]].
-Požadavkem vzájemnosti se právní vztah liší od pouhého práva - např. [[vlastnictví]] působí vůči všem (''erga omnes''), je tedy (absolutním subjektivním) právem, nikoli právním vztahem.
+Požadavkem vzájemnosti se právní vztah liší od pouhého práva, např. [[vlastnictví]] působí vůči všem (''erga omnes''), je tedy (absolutním subjektivním) právem, nikoli právním vztahem.{{chybí zdroj}}
-Právní vztah s [[orgán veřejné moci|orgánem veřejné moci]] možný není,{{chybí zdroj}} např. [[Daň|daňový]] dluh nebo dluh na [[sociální pojištění|sociálním pojištění]] právním vztahem není.
+Právní vztah s [[orgán veřejné moci|orgánem veřejné moci]] možný není,{{chybí zdroj}} např. [[daň]]ový dluh nebo dluh na [[sociální pojištění|sociálním pojištění]] právním vztahem není.
 Právní vztahy se dělí do dvou hlavních skupin:
-* statusové (stavové) - příkladem může být [[dítě|rodičovství]], členství v [[družstvo|družstvu]] nebo [[občanství]] [[obec|obce]]
+* statusové (stavové) – příkladem může být [[dítě|rodičovství]], členství v [[družstvo|družstvu]] nebo [[občanství]] [[obec|obce]]
 * [[závazek|závazkové]] (obligační), včetně závazků [[Škoda (právo)|škodních]]
@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 Další definice,{{chybí zdroj}} používaná někdy i v českém právu, připouští vznik právních vztahů i u absolutních práv, takže vlastnictví je právním vztahem mezi vlastníkem a všemi potenciálními rušiteli jeho vlastnického práva, jimž je vlastnictvím uložena povinnost vlastníka ve výkonu jeho práv nerušit. Tato definice se však nepokládá za příliš praktickou, neboť podle ní každé absolutní právo zakládá blíže neurčený a neomezený počet právních vztahů k potenciálním delikventům.
-Předpoklady právního vztahu:
+== Předpoklady právního vztahu ==
+#[[právní norma]] – obligatorní předpoklad, bez něj nebude společenský vztah právním vztahem,
-) právní norma - obligatorní předpoklad, bez něj nebude společenský vztah právním vztahem
+#[[právní skutečnost]] – nutný předpoklad, jen výjimečně nemusí figurovat ve struktuře právního vztahu a někdy i
+#subjekty a objekty – nebývají však vždy v teorii považovány za předpoklady právního vztahu.
-) právní skutečnosti - nutný předpoklad, jen výjimečně nemusí figurovat ve struktuře právního vztahu
-) subjekty a objekty - nebývají vždy v teorii považovány za předpoklady právního vztahu
 == Prvky právního vztahu ==
 Právní vztah sestává z těchto prvků:
-* Subjekty ([[fyzická osoba|fyzická]] nebo [[právnická osoba]])
+* Subjekty: [[fyzická osoba|fyzická]] nebo [[právnická osoba]]
-* Objekt (to, čeho se právní vztah týká)
+* Objekt: to, čeho se právní vztah týká
-* Obsah (oprávnění či povinnost)
+* Obsah: konkrétní oprávnění či povinnosti
-== Reference ==
-* Tomáš Pecina: http://iuridictum.pecina.cz/
 [[Kategorie:Právní vztahy| ]]