Thomas Morgan: Porovnání verzí
m added Category:Držitelé Copleyho medaile using HotCat |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Thomas Hunt Morgan.jpg|thumb|200px|Thomas Hunt Morgan]] |
[[Soubor:Thomas Hunt Morgan.jpg|thumb|200px|Thomas Hunt Morgan]] |
||
'''Thomas Hunt Morgan''' ([[25. září]] [[1866]] – [[4. prosinec|4. prosince]] [[1945]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] [[genetik]]. Studoval historii přírody, [[zoologie|zoologii]] a [[makromutace]] u octomilky (''[[Drosophila melanogaster]]''). Je považován za jednoho z nejvýznamnějších genetiků historie, neboť prokázal, že [[gen]]y jsou umístěny na [[chromozóm]]ech a na základě tohoto poznatku zformuloval [[Morganovy zákony dědičnosti]]. (Ironií osudu je, že Morgan byl sveřepým odpůrcem teorie o umístění genů na chromozómech, a své pokusy s octomilkou prováděl původně za účelem jejího jednoznačného vyvrácení). Zejména pro tento objev mu byla v roce [[1933]] udělena [[Nobelova cena za fyziologii a medicínu]]. |
'''Thomas Hunt Morgan''' ([[25. září]] [[1866]] – [[4. prosinec|4. prosince]] [[1945]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] [[genetik]]. Studoval historii přírody, [[zoologie|zoologii]] a [[makromutace]] u octomilky (''[[Drosophila melanogaster]]''). Je považován za jednoho z nejvýznamnějších genetiků historie, neboť prokázal, že [[gen]]y jsou umístěny na [[chromozóm]]ech a na základě tohoto poznatku zformuloval [[Morganovy zákony dědičnosti]]. (Ironií osudu je, že Morgan byl sveřepým odpůrcem teorie o umístění genů na chromozómech, a své pokusy s octomilkou prováděl původně za účelem jejího jednoznačného vyvrácení). Zejména pro tento objev mu byla v roce [[1933]] udělena [[Nobelova cena za fyziologii a medicínu]].Jako první tak získal tuto cenu za práci v oboru genetiky. Za svůj život napsal 22 knih a 370 vědeckých pojednání. |
||
== Morganova studia == |
|||
Morgan se narodil v Lexingtonu ve státě Kentucky. V 16 letech začal studovat na ''State College of Kentucky'' (dnešní ''University of Kentucky''). Zde se soustředil především na přírodní vědy. V roce 1886 promoval jako primus a získal bakalářský titul v přírodních vědách. Následující léto začal postgraduálně studovat na ''Johns Hopkins University'', což byla první americká univerzita orientovaná na výzkum. Zde spolupracoval s významným morfologem ''Williamem K. Brooksem''. Pod jeho vedením také psal diplomovou práci o embryologii ''nohatek'' a jejich fylogenetické příbuznosti s členovci. Usoudil, že z hlediska embryologie jsou nohatky více podobné pavoukům než korýšům. Za tuto diplomovou práci také v roce 1890 obdržel titul Ph.D. |
|||
== Působení Morgana na Bryn Mawr College == |
|||
V roce 1891 byl Morgan jmenován vedoucím kabinetu biologie na ''Bryn Mawr College''. Vyučoval biologii pětkrát týdně, dvě přednášky každý den. Čas od času zahrnoval do svých přednášek i své objevy, ale i když byl nadšeným vyučujícím, jeho pravým zájmem byla laboratoř. |
|||
V roce 1894 dostal roční uvolnění pro účast na výzkumu ''Stazione Zoologica'' v Neapoli. Zde se setkal s německým biologem ''Hansem Drieschem'', jehož výzkumy vytříbily Morganův zájem. V té době se Morganova práce přesunula od klasické popisné morfologie k experimentální embryologii, která vysvětluje somaticky a chemicky vývoj života. Po svém návratu z Neapole byl jmenován profesorem. |
|||
Na začátku roku 1900 začal pracovat na studii problémů s určováním pohlaví. Pokračoval také ve výzkumech evolučních změn, což byl jeho dřívější zájem. |
|||
Morgan se v polovině roku 1904 oženil s ''Lilian Vaughan Sampson'', která též studovala na Bryn Mawr College. Jedno z jejich čtyř dětí, ''Isabel Morgan'' (provdaná Mountain), se stala významnou viroložkou na Johns Hopkins University se specializací na výzkum obrny. |
|||
== Působení Morgana na Columbia University == |
|||
V tom samém roku (1904) nastoupil na ''Columbia University''. Zde začal studovat se svými spolupracovníky ''Drosophylu melanogaster'', čili ''octomilku obecnou''. Křížil ji s cílem najít dědičné mutace. Dlouhé roky křížili Morgan a jeho spolupracovníci octomilky bez úspěchu. |
|||
Po roku 1909 se však objevilo několik málo dědičných mutací, některé z nich se daly vysvětlit podle Mendlových principů. V dalším roce však Morgan narazil na ''bělookého samečka'', který se svou barvou odlišoval od všech předchozích červenookých jedinců (později označených jako divoký typ). Tito běloocí samečci však po spáření s červenookou samičkou dávali uniformní červenooké potomstvo. V druhé generaci však ale bylo potomstvo odlišné – samečci byli běloocí. V několika potomstvech se také objevili růžovoocí jedinci, poukazující na jiný způsob dědičnosti. To byl důkaz ''gonozomálně dědičného znaku''. |
|||
Morgan své poznatky publikoval v roce 1911 v časopise ''Science''. Tvrdil, že některé znaky jsou podmíněny pohlavním, že jsou pravděpodobně lokalizovány na jednom z pohlavních chromozomů a že ostatní geny jsou také umístěny na jiných specializovaných chromozomech. |
|||
Další Morganovy pokusy objasnily či nastartovaly svět k objevení mnoha dnes již známých pojmů a procesů genetiky. Mnoho jeho studentů získalo, stejně jako on, Nobelovu cenu v různých odvětvích přírodních věd. Jeho enormní uspěchy s octomilkami měly za následek, že se tito drobní živočichové začali používat jako modelové organismy po celém světe až do dnešních dob. Jeho fly-room (muší komora) se stala celosvětově známá. |
|||
== Morganův odkaz genetice == |
|||
*chromozomy jsou nositeli genetické informace |
|||
*geny jsou na nich uspořádány lineárně za sebou |
|||
*geny jsou také na chromozomech přítomny na určitých místech (tzv. lokusy) |
|||
*geny přítomné na stejném chromozomu jsou ve vazbě |
|||
*objev polygenních (obřích) chromozomů octomilky obecné |
|||
*objev celého karyotypu octomilky obecné |
|||
{{Pahýl - biografie}} |
{{Pahýl - biografie}} |
Verze z 26. 1. 2011, 22:01
Thomas Hunt Morgan (25. září 1866 – 4. prosince 1945) byl americký genetik. Studoval historii přírody, zoologii a makromutace u octomilky (Drosophila melanogaster). Je považován za jednoho z nejvýznamnějších genetiků historie, neboť prokázal, že geny jsou umístěny na chromozómech a na základě tohoto poznatku zformuloval Morganovy zákony dědičnosti. (Ironií osudu je, že Morgan byl sveřepým odpůrcem teorie o umístění genů na chromozómech, a své pokusy s octomilkou prováděl původně za účelem jejího jednoznačného vyvrácení). Zejména pro tento objev mu byla v roce 1933 udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu.Jako první tak získal tuto cenu za práci v oboru genetiky. Za svůj život napsal 22 knih a 370 vědeckých pojednání.
Morganova studia
Morgan se narodil v Lexingtonu ve státě Kentucky. V 16 letech začal studovat na State College of Kentucky (dnešní University of Kentucky). Zde se soustředil především na přírodní vědy. V roce 1886 promoval jako primus a získal bakalářský titul v přírodních vědách. Následující léto začal postgraduálně studovat na Johns Hopkins University, což byla první americká univerzita orientovaná na výzkum. Zde spolupracoval s významným morfologem Williamem K. Brooksem. Pod jeho vedením také psal diplomovou práci o embryologii nohatek a jejich fylogenetické příbuznosti s členovci. Usoudil, že z hlediska embryologie jsou nohatky více podobné pavoukům než korýšům. Za tuto diplomovou práci také v roce 1890 obdržel titul Ph.D.
Působení Morgana na Bryn Mawr College
V roce 1891 byl Morgan jmenován vedoucím kabinetu biologie na Bryn Mawr College. Vyučoval biologii pětkrát týdně, dvě přednášky každý den. Čas od času zahrnoval do svých přednášek i své objevy, ale i když byl nadšeným vyučujícím, jeho pravým zájmem byla laboratoř.
V roce 1894 dostal roční uvolnění pro účast na výzkumu Stazione Zoologica v Neapoli. Zde se setkal s německým biologem Hansem Drieschem, jehož výzkumy vytříbily Morganův zájem. V té době se Morganova práce přesunula od klasické popisné morfologie k experimentální embryologii, která vysvětluje somaticky a chemicky vývoj života. Po svém návratu z Neapole byl jmenován profesorem.
Na začátku roku 1900 začal pracovat na studii problémů s určováním pohlaví. Pokračoval také ve výzkumech evolučních změn, což byl jeho dřívější zájem.
Morgan se v polovině roku 1904 oženil s Lilian Vaughan Sampson, která též studovala na Bryn Mawr College. Jedno z jejich čtyř dětí, Isabel Morgan (provdaná Mountain), se stala významnou viroložkou na Johns Hopkins University se specializací na výzkum obrny.
Působení Morgana na Columbia University
V tom samém roku (1904) nastoupil na Columbia University. Zde začal studovat se svými spolupracovníky Drosophylu melanogaster, čili octomilku obecnou. Křížil ji s cílem najít dědičné mutace. Dlouhé roky křížili Morgan a jeho spolupracovníci octomilky bez úspěchu.
Po roku 1909 se však objevilo několik málo dědičných mutací, některé z nich se daly vysvětlit podle Mendlových principů. V dalším roce však Morgan narazil na bělookého samečka, který se svou barvou odlišoval od všech předchozích červenookých jedinců (později označených jako divoký typ). Tito běloocí samečci však po spáření s červenookou samičkou dávali uniformní červenooké potomstvo. V druhé generaci však ale bylo potomstvo odlišné – samečci byli běloocí. V několika potomstvech se také objevili růžovoocí jedinci, poukazující na jiný způsob dědičnosti. To byl důkaz gonozomálně dědičného znaku. Morgan své poznatky publikoval v roce 1911 v časopise Science. Tvrdil, že některé znaky jsou podmíněny pohlavním, že jsou pravděpodobně lokalizovány na jednom z pohlavních chromozomů a že ostatní geny jsou také umístěny na jiných specializovaných chromozomech.
Další Morganovy pokusy objasnily či nastartovaly svět k objevení mnoha dnes již známých pojmů a procesů genetiky. Mnoho jeho studentů získalo, stejně jako on, Nobelovu cenu v různých odvětvích přírodních věd. Jeho enormní uspěchy s octomilkami měly za následek, že se tito drobní živočichové začali používat jako modelové organismy po celém světe až do dnešních dob. Jeho fly-room (muší komora) se stala celosvětově známá.
Morganův odkaz genetice
- chromozomy jsou nositeli genetické informace
- geny jsou na nich uspořádány lineárně za sebou
- geny jsou také na chromozomech přítomny na určitých místech (tzv. lokusy)
- geny přítomné na stejném chromozomu jsou ve vazbě
- objev polygenních (obřích) chromozomů octomilky obecné
- objev celého karyotypu octomilky obecné