Demetrios Palaiologos

Demetrios II. Palailogos Demetrios se narodil roku 1407 jako devátý z deseti dětí Manuela II. a jeho manželky Heleny Srbské. Jeho nejvýznamnějšími bratry byli císaři Jan VIII. Palaiologos a Konstantin XI. Palaiologos. Byl guvernérem ostrova Lémnos (1422-1440), Mesembrie (1440-1451) a Selymbrie (1448-1451) a despotou Morejským (1449-1460).

Život

Demetrios byl nevalné povahy. Byl nepokojný, ctižádostivý a bez skrupulí. Považoval se za bojovníka za řeckou víru proti latinizujcím tendencím svého bratra Jana, kterého doprovázel na koncil ve Florencii.

Za svého života se dostával často do sporu se svou rodinou. V mládí požadoval Morejský despotát, avšak jeho otec Manuel ho roku 1422 jmenoval guvernérem na ostrově Lémnos. Ambiciozní Demetrios se s tím však nespokojil a utekl roku 1423 na dvůr Uherského krále Zikmunda Lucemburského. Zde pobýval až do roku 1425 kdy se po smrti otce manuela vrátil na své panství na Lemnosu. Jak již bylo výše zmíněno roku 1437 se spolu s bratrem Janem účastnil jednání koncilu ve Florencii. Zpět do byzance se vrátil roku 1439. Avšak domů s koncilu se vrátil bez souhlasu Jana, který když se roku 1440 vrátil domů, ho zbavil Lémnu. Místo Lémnu ho Jan jmenoval guvernérem Mesembrie.

Uražený Demetrios se roku 1442 pokusil s pomocí Osmanských Turků dobýt Konstantinopol. To se mu však naštěstí nepodařilo díky včasnému příchodu Konstantina XI., který s posilami svému bratru Janovi pomohl Demetriose porazit. Po smrti bratra Jana pospíchal Demetrios ze svého panství v Selymbrii ohlásit své nároky na trůn. Jeho snahy byli však překazeny císařovnou Helenou která se zasadila že na trůn musí nastoupit její nejstarší žijící syn Konstantin.

Despota Morejský

Aby Konstantin odklidil Demetria s okolí hlavního města rozdělil Morejský despotát na dvě poloviny, Mezi Demetria a jeho bratra Tomase. Aby nemohl roku 1453 spolu s Tomasem připochodovat na pomoc obležené Konstantinopoli, usadil sultán Mehmed II. na Korintskou šíji vojsko které drželo despoty na Peloponésu. Po pádu Konstantinopole 29.5.1453 vyslali oba morejští despotové k sultánu posly a zavázali se k vazalství a placení tributu. Oba bratři však mezi sebou často měli spory a při nich zapomněli zaplatit sultánovi tribut. Rozzuřený sultán vtrhl roku 1458 na Peleponés dobyl Korint, a poté vyplenil celý poloostrov. Despotové byli potrestáni ztrátou poloviny panství, čímž byl ztracen Korint, Patras, Argolida i Karytena. Sotva však sultán odešel despotové znovu soupeřili. Zatímco Demetrios viděl poslední naději v podrobení se Turkům, tak Tomas se spoléhal na pomoc papeže který mu poslal tři sta žoldnéřů. Oba despotové znovu opomněli zaplatit tribut. Mehmed už toho měl dost a rozhodl se despotát zničit. Začátkem května se objevil u Korintu v čele obrovské armády. Demetrios se po krátkém váhání vzdal.

Zbytek života

Demetrios s počátku našel u sultána v celku přívětivé přijetí. Dostal apanáž se zemí, které dříve patřily Gattilusimu, z města Enu a z ostrovů Lémnu a Imbru. Vynášelo mu to ročně šest set tisíc stříbrných mincí a k tomu dostával sto tisíc od sultána. Po sedm let žil v poklidu ve městě Enu se svou ženou Zoe a jejím bratrem Matyášem Asenem. Trávil své dny v radovánkách, na honech a při stolování a mnoho ze svého obrovského bohatství daroval církvi. Roku 1467 mu byla apanáž náhle odňata. Demetrios přišel o své příjmy a byl poslán do Adrianopole kde žil v chudobě. Jednoho dne tudy prý projížděl sultán a byl pohnut k soucitu s ním. Přidělil mu pak roční důchod ve výši pěti tisíc stříbrných mincí, které měly být vypláceny se sultánova obilného monopolu. Brzy však Demetrios a manželka složili řeholní sliby, a Demetrios zemřel roku 1470 v Adrianopoli. Jeho jediná dcera Helena skončila již za života rodičů v sultánově harému.

Literatura

• RUNCIMAN, Steven. Pád Cařihradu. Praha: Epocha, 2003. ISBN 80-86328-16-3. 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demetrios Palaiologos na anglické Wikipedii.

Morejští despotové
Předchůdce:	1449–1453 Demetrios Palaiologos	Nástupce: