Marijci: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 12. 6. 2010, 22:13

Šablona:Infobox etnické skupiny Marijci (též Čeremisové) (rusky: Марийцы) jsou ugrofinský národ žijící v Povolží. Většina Marijců žije v republice Marij El a také v Tatarstánu a Baškortostánu. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604.298 občanů Ruské federace. Několik tisíc Marijců žije nepůvodně na Ukrajině nebo v Kazachstánu.

Marijci se kulturně dělí Marijce horské, žijící podél pravého břehu Volhy, luční, žijící podél levého břehu Volhy a východní žijící převážně v Baškortostánu ^[1].

Jazyk

Marijština náleží do finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. V součastností ji lingvinisté dělí na čtyři dialekty: luční, horský, východní a severozápadní.

Náboženství

Marijci kromě pravoslavné církve vyznávají svoji tradiční pohanskou (paganskou víru) spočívající v uctívání přírody.

Tato víra - Kuga sorta (z překladu Velká svíce) vznikla v 19. století na vzodr proti kristianizaci, avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky křesťanství ^[2]. Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných keremet kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského [pantheon]u stojí Bílý bůh – Jumo (z finského slova jumala znamenající Bůh)^[3].

Odkazy

Reference

↑ Jazyky Evropy - Volžské jazyky
↑ Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397
↑ Severské listy - výprava k jezeru Světlojar

[1] Jazyky Evropy - Volžské jazyky

[2] Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397

[3] Severské listy - výprava k jezeru Světlojar

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 |skupina     = Marijci <br /><small>'''Jiná jména''':<br />Čeremisové</small>
 |image       = [[Soubor:Urals_mari.jpg|none|210px|východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij"]]
-|caption     = východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij"
+|caption     = Východomarijské ženy v tradičních zdobených krojích, folklorní marijská skupina ''Ervij'', Juva.
 |populace    =  613 000
 |popplace    =
@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 |nabozenstvi = [[Paganismus]], [[Pravoslavná církev]],
 }}
-Marijci (též Čeremisové) ([[ruština|rusky]]: Марийцы) jsou [[Ugrofinské národy|ugrofinský národ]] žijící v Povolží. Většina Marijců žije v republice [[Marij El]] a také v [[Tatarstán]]u a [[Baškorstán]]u. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo  604.298 občanů [[Ruská federace|Ruské federace]].
+Marijci (též Čeremisové) ([[ruština|rusky]]: Марийцы) jsou [[Ugrofinské národy|ugrofinský národ]] žijící v Povolží. Většina Marijců žije v republice [[Marij El]] a také v [[Tatarstán]]u a [[Baškortostán]]u. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo  604.298 občanů [[Ruská federace|Ruské federace]]. Několik tisíc Marijců žije nepůvodně na [[Ukrajina|Ukrajině]] nebo v [[Kazachstán]]u.
-Marijci se kulturně dělí Marijce horské, žijící podél pravého břehu [[Volha|Volhy]], luční, žijící podél levého břehu [[Volha|Volhy]] a východní žijící převážně v [[Baškorstán]]u <ref>[http://krajane.czu.cz/geografie-nab/doku.php?id=jazyky_evropy Jazyky Evropy - Volžské jazyky]</ref>.
+Marijci se kulturně dělí Marijce horské, žijící podél pravého břehu [[Volha|Volhy]], luční, žijící podél levého břehu [[Volha|Volhy]] a východní žijící převážně v [[Baškortostán]]u <ref>[http://krajane.czu.cz/geografie-nab/doku.php?id=jazyky_evropy Jazyky Evropy - Volžské jazyky]</ref>.
+== Jazyk ==
+[[Marijština]] náleží do [[finsko-volžské jazyky|finsko-volžských jazyků]] [[ugrofinské jazyky|ugrofinské]] větve [[uralská jazyková rodina|uralské jazykové rodiny]]. V součastností ji lingvinisté dělí na čtyři dialekty: luční, horský, východní a severozápadní.
 == Náboženství ==
 Marijci kromě [[Pravoslavná církev|pravoslavné církve]] vyznávají svoji tradiční [[paganismus|pohanskou]] (paganskou víru) spočívající v uctívání přírody.
-Tato víra - ''Kuga sorta'' (z překladu ''Velká svíce'') vznikla v 19. století jako odpor proti [[kristianizace|kristianizaci]] , avšak spolu s tradičními pohanskými prvky mísí i prvky křesťanství.
+Tato víra - ''Kuga sorta'' (z překladu ''Velká svíce'') vznikla v 19. století na vzodr proti [[kristianizace|kristianizaci]], avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky [[křesťanství]] <ref>Robert Winston: ''Člověk'', Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397</ref>. Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných ''keremet''
+kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského [pantheon]u stojí Bílý bůh – ''Jumo'' (z finského slova ''jumala'' znamenající Bůh)<ref> [http://www.severskelisty.cz/tv/tv0206.htm Severské listy] - výprava k jezeru Světlojar</ref>.
 == Odkazy ==