Bahenní sopka: Porovnání verzí
m robot změnil: fa:گلفشان; kosmetické úpravy |
m robot přidal: et:Mudavulkaan |
||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
[[eo:Ŝlimvulkano]] |
[[eo:Ŝlimvulkano]] |
||
[[es:Volcán de lodo]] |
[[es:Volcán de lodo]] |
||
[[et:Mudavulkaan]] |
|||
[[fa:گلفشان]] |
[[fa:گلفشان]] |
||
[[fr:Volcan de boue]] |
[[fr:Volcan de boue]] |
Verze z 3. 5. 2010, 22:09
Bahenní sopka je místo na zemském povrchu, obvykle tvaru hory, kde plyny nebo vodní páry v jílovité bahnité půdě, vytváří místy plochý kužel připomínající sopku.
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů. Největší jsou v Ázerbájdžánu, jejichž velikosti dosahují výšky i stovek metrů a chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Unikátní ukázky jsou k vidění v Ázerbájdžánu, a to především v Gobustánu. 410 metrů vysoká Taragaj Dagh se základnou jeden a půl kilometru je největší bahenní sopkou na světě.
Princip
Princip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.[1]
Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.
Reference
Galerie bahenní sopka na Wikimedia Commons
- ↑ Jiří Sladký: Svět bahenních sopek (strana 54 - 55), časopis 100 + 1, vydání 4/2008, Praha 2008, ISSN 03229629