Matija Murko: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Matija Murko patřil k poslední generaci "renesančních" slavistů, jakým byl např. v 19. století |
Matija Murko patřil k poslední generaci "renesančních" slavistů, jakým byl např. v [[19. století]] [[Pavel Josef Šafařík]] nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu [[Lubor Niederle]]. M. Murko byl výraznou a všestrannou vědeckou osobností a svým dílem se zapsal do řady vědních oborů, ať již to byla [[lingvistika]] či literární věda nebo [[etnologie]] a folkloristika. Byl také výborným organizátorem vědecké práce a vynikajícím pedagogem. |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
Publicistické a vědecké práce začal psát a publikovat již jako student, psal až do konce svého života. Jeho poslední dílo Spomeniki [[1951]], vyšlo rok po jeho úmrtí u Slovinské matice v Lublani. Tto dílo bylo poté přeloženo do slovinštiny. Neocenitelný je jeho příspěvek spisů oblasti literární historie, etnologie a jeho filologický a knižní pojednání. |
Publicistické a vědecké práce začal psát a publikovat již jako student, psal až do konce svého života. Jeho poslední dílo Spomeniki [[1951]], vyšlo rok po jeho úmrtí u Slovinské matice v Lublani. Tto dílo bylo poté přeloženo do slovinštiny. Neocenitelný je jeho příspěvek spisů oblasti literární historie, etnologie a jeho filologický a knižní pojednání. |
||
Byl redaktorem časoposu Slavia. V prvním čísle I. ročníku tohoto časopisu pro slovanskou filologii formuloval své názory o pojetí slavistiky. Tento časopis založil společně s O. Hujerem, vydávali ho v letech 1922-1939 a dodnes vychází ve Slovanském ústavu. |
Byl redaktorem časoposu [[Slavia]]. V prvním čísle I. ročníku tohoto časopisu pro slovanskou filologii formuloval své názory o pojetí slavistiky. Tento časopis založil společně s O. Hujerem, vydávali ho v letech 1922-1939 a dodnes vychází ve Slovanském ústavu. |
||
Verze z 9. 4. 2010, 21:34
Matija Murko známý také jako Mathias Murko (10. února 1861, Drstelja – 11.února 1952, Praha, Československo, dnešní Česká republika) byl slovinský literární historik, etnolog, slavista a redaktor.
Životopis
Matija Murko navštěvoval základní školu v Drstniku a v Ptuji, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň poté navštěvoval v Mariboru. Poté odešel do Vídně, kde studoval germanistiku a slavistiku. Po doktorátu z germanistiky se jel studijně zdokonalovat do Moskvy. Když se navrátil z Moskvy do Vídně, tak se stal prvním docentem slovanské filologie na Filozifické fakultě v rámci vídeňské univerzity. Právě zde začala jeho dlouholetá kariéra univerzitního profesora. Nejprve se stal řádným profesorem slovanské filologie na univerzitě v Grazu, kde působil patnáct let. Poté několik let působil na Filozofické fakultě v Leipzigu. Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury v letech 1920 - 1931 na Filozofické fakultě na Karlově univerzitě v Praze. Murko byl mimo jiné jedním z prvních zakladatelů Slovanského ústavu, který se utvářel v rozmezí let 1932 – 1941 a kterému pak jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života
Matija Murko patřil k poslední generaci "renesančních" slavistů, jakým byl např. v 19. století Pavel Josef Šafařík nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu Lubor Niederle. M. Murko byl výraznou a všestrannou vědeckou osobností a svým dílem se zapsal do řady vědních oborů, ať již to byla lingvistika či literární věda nebo etnologie a folkloristika. Byl také výborným organizátorem vědecké práce a vynikajícím pedagogem.
Vědecké práce
Publicistické a vědecké práce začal psát a publikovat již jako student, psal až do konce svého života. Jeho poslední dílo Spomeniki 1951, vyšlo rok po jeho úmrtí u Slovinské matice v Lublani. Tto dílo bylo poté přeloženo do slovinštiny. Neocenitelný je jeho příspěvek spisů oblasti literární historie, etnologie a jeho filologický a knižní pojednání.
Byl redaktorem časoposu Slavia. V prvním čísle I. ročníku tohoto časopisu pro slovanskou filologii formuloval své názory o pojetí slavistiky. Tento časopis založil společně s O. Hujerem, vydávali ho v letech 1922-1939 a dodnes vychází ve Slovanském ústavu.
Bibliografie
- Miklošič in Hrvati : poslanica hrvatskemu akademičkemu društvu "Zvonimir" v Beču (1883)
- Enklitike v slovenščini. Napisal (1891–1892)
- Dr. Vatroslav Oblak. S podobo. (1899)
- Die slawische Liturgie an der Adria (1905)
- Geschichte der alteren sudslawischen Litteraturen (1908)
- Nauka o jeziku i književnosti Hrvata i Srba (1911)
- Tragom srpsko-hrvatske narodne epike. Putovanja u godinama 1930–1932 (1951)
- Narodopisna razstava češkoslovanska v Pragi l.1895 (1896)
- Rozpravy z oboru slovanské filologie. Uspořádal Jiřá Horá (1937)
- Velika zbirka slovenskih narodnih pesmi z melodijami (1929)
- Vrazove za tisk pripravljene slovenske pesmi (1910)
- Dobrozdáni o návrhu Rukověti slovanske filologie (1925)
- Die Schrôpfkopfe bei den Slaven. Sltv. bańa, banka, lat.belnea. (1913)
- Das serbische Geistesleben (1916)
- Die slawische Philologie in Deutschlan (1917)
- Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistige Leben der Südslaven (1927)
- La poésie populaire épique en Yougoslavie au début XXe si`ecle (1929)
- Spomeni mojega Života (1939)
- Spomini (1951)