Babylónský talmud

Babylónský talmud, Talmud Bavli, je literární dílo sestávající se z Mišny a Gemary. Tato Gemara je výsledkem téměř 300 let diskuzí a bádání nad Mišnou v babylónských akademiích, především ve městech Sura, Nehardea a Pumbedita. Tradice připisuje závěrečnou redakci Babylónského talmudu dvěma babylónským učencům, jimiž byli Rav Aši a Ravina.

Babylónský talmud je svým způsobem encyklopedií znalostí a vědomostí celého tehdejšího babylónského židovstva, která svou strukturu odvodila podle Mišny.

Otázka kdy byla Gemara konečně přivedena do své dnešní podoby není mezi současnými učenci vyřešena. Část textu nabyla své konečné podoby až asi před rokem 700. O definitivním textu Talmudu můžeme hovořit až v 8. století. Rabíni, kteří Talmud editovali po skončení období Amoraim, jsou tradičně nazýváni סבוראים, Savoraim nebo Rabanan savoraim, sg. סבורא počeštěně „savoraité“. Jejich jméno je odvozeno od slovesa סבר, tj. domnívat se, usuzovat, být přesvědčen. Současní učenci také používají pro autory nezařaditelných výroků v Gemaře termín Stamim (z hebrejského stam, jež znamená uzavřený, vágní nebo nezařaditelný, v kontextu např. stam mišna znamená anonymní mišna). Viz také historická období židovského zákona.

Obsah Babylónského talmudu

Babylónský Talmud se skládá ze 38 traktátů:

Traktáty Babylónského talmudu
Zeraim (זרעים)	Mo'ed (מועד)	Našim (נשים)	Nezikin (נזיקין)	Kodašim (קדשים)	Tahorot (טהרות)
Brachot	Šabat · Eruvin · Pesachim · Joma · Suka · Bejca · Roš ha-šana · Ta'anit · Megila · Mo'ed katan · Chagiga	Jevamot · Ktuvot · Nedarim · Nazir · Sota · Gitin · Kidušin	Bava kama · Bava mecia · Bava batra · Sanhedrin · Makot · Švu'ot · Avoda zara · Horajot	Zvachim · Menachot · Chulin · Bechorot · Arachin · Tmura · Kritot · Me'ila · Tamid · Kinim	Nida

Edice a vydání Talmudu

Tyto traktáty byly původně zaznamenávány na svitcích, poté v rukopisných knižních vydáních, ovšem s přibývajícími komentáří a dodatky se dílo stávalo stále rozsáhlejším. Kromě několika rukopisů (Mnichovský, Leningradský, Oxfordský nebo Florentský) existuje i množství zlomků z káhirské genizy, které jsou různého stáří. Poměrně brzy po vynálezu knihtisku vycházejí první tištěná vydání Talmudu, přičemž ihned první úplné vydání Danielem Bombergem v Benátkách v letech 1520–1523 se stalo vzorem pro všechna následující vydání Talmudu, která přejala sazbu i způsob stránkování a přesné rozdělení na stránky (folia). Číslo strany Talmudu je vždy číslem dvoustranného listu (folia), nazývaného daf; každý daf má dva amudim (stránky, dosl. sloupy) označené א a ב, strany A a B. Odkazování na daf je poměrně novodobým zvykem a pochází z doby prvních tištěných talmudů 17. století. Dřívější rabínská literatura se obyčejně odvolává pouze na traktát a kapitolu v rámci traktátu. Dnes se reference podávají ve tvaru [Traktát daf a/b], např. Brachot 23b. U hřbetu se nachází komentář Rašiho, na vnějším okraji stránky pak Tosafot. V letech 1880–1886 vydala rodina Rommů ve Vilniusu doplněné a vylepšené vydání Talmudu, které obsahuje množství dalších komentářů od rišonim a acharonim, a poznámkový aparát. Toto vydání známé jako Vilna šas (a následná vydání tištěná vdovou po Rommovi a jeho syny) se stala neoficiálním standardem všech vydání Talmudu. Ve vilenském vydání Talmudu je 5894 stran.

Rabín Adin Steinsaltz připravil vlastní edici Talmudu, která se nedrží striktně rommovského či bombergovského rozřazení stránek, a kromě standardních středověkých komentářů obsahuje i Steinsaltzův komentář kombinovaný s překladem do moderní hebrejštiny, kritický aparát, který upozorňuje na odlišné verze textu s ohledem na rukopisy a výklad nehebrejských a nearamejských slov objevujících se v Gemaře, i s jejich původní etymologií. Talmud byl přeložen několikrát do angličtiny, dále do němčiny, francouzštiny a dalších jazyků.

Komentáře k Babylónskému talmudu

Rašiho komentář

Dosud nepřekonaný komentář, který se stal vzorem ostatním. Rašiho komentář zahrnuje jak gramatický či etymologický výklad slov, tak výklad celých vět v kontextu celé sugji. Z Rašiho komentáře vycházejí jak Tosafisté, tak i soudobý komentář Adina Steinsaltze. Některé části Rašiho komentáře nejsou ve skutečnosti dílem Rašiho, ale byly dopsány po jeho smrti, většinou jeho žáky (Jehuda ben Natan), zetěm (Me'ir bar Šmu'el) či vnuky a dalšími příbuznými (Jicchak ben Šmu'el z Dampierre).

Tosafot

Tosafot (dosl. dodatky) jsou dílem tosafistů, kteří působili ve 12. a 13. stol. v Evropě, především Fancii a Německu Jedním z hlavních cílů Tosafot je vysvětlit a interpretovat rozporuplná tvrzení v Talmudu. Na rozdíl od Rašiho nejsou Tosafot průběžným komentářem, ale spíše jsou to komentáře komplexní, které pracují s Talmudem jako celkem, a nesoustředí se na výklad jednotlivých slov či vět, ale celých sporných pasáží. Často se vysvětlení Tosafistů liší od vysvětlení Rašiho, což je pochopitelmné i z toho hlediska, že prvními tosafisty byli Rašiho vnuci - Rabi Šmu'el ben Me'ir (Rašbam), Rabi Jicchak ben Me'ir (Ribam) a Rabi Ja'akov ben Me'ir (Rabejnu Tam).

Časem se přístup Tosafistů rozšířil i k jiným židovským komunitám, zejména k těm španělským. To vedlo k napsání mnoha jiných komentářů v podobných stylech. K nim patří komentáře následujících autorů: Ramban, Rašba, Ritva, Ran, Jad Rama, a Rabi Menachem ben Šlomo ha-Me'iri.

Další komentáře

Ga'onim

První komentáře k Talmudu psali již Ga'onim (přibližně v letech 800–1000 n. l.) v Babyloně. Většina gaonských komentářů je známa pouze z citací, většinou se bohužel jedná o ztracená díla. Ačkoli se dochovaly některé přímé komentáře na některá konkrétní témata (např. Paltoj gaon, Šerira gaon, Sa'adja Gaon aj.), naše hlavní znalost talmudské učenosti gaonského období pocházejí z výroků vtělených do gaonských respons osvětlujících talmudské pasáže.

Kairuán

Po smrti Chaj Gaona se středisko talmudské učenosti přesouvá do Severní Afriky, kde komentovali některé traktáty Rav Nisim ben Ja'akova Rabejnu Chananel ben Chušiel (Kairuán). Z oblasti středomoří (buď ze Španělska nebo z Egypta) pochází i úvod připisovaný Šmu'elu ha-Nagidovi.

Evropa před Rašim

Vůdčí osobností aškenázského židovstva v severofrancouzské-porýnské oblasti se stal Rabejnu Geršom ben Jehuda (10. - 11. stol.). Jeho kometář k 9 traktátům se stal rovněž součástí Vilna šas. Jeho žák, Natan ben Jechi'el napsal v Říme v 11. stol. lexikon k Talmudu, nazvaný Aruch (rozprostřený, připravený).

Halachická kompendia

Kvůli potřebě pevně stanovit halachu a rozřešit přetrvávající rozpory v uvnitř jednotlivých tradic a názorů začala vznkat tzv. halachická kompendia. Jedním z prvních významných komentátorů soustředící se na tuto stránku halchické problematiky, byl Rif (Rabi Jicchak Al-fásí) (Fez, Maroko, 1013–1103) se pokusili z obsáhlého celku Talmudu extrahovat a určit závazné právní názory a rozvinul ideu kompendií (Sefer ha-halachot), na což navázali Roš (Rabi Ašer ben Jechiel, zemř. 1327) a jeho syn, Ja'akov ben Ašer. Jeho kompendium Arba'a Turim se stalo základem pro pozdější práce Josefa Kara Bejt Josef a jeho zkráceného výtahu Šulchan aruch.

Agada v Talmudu

Španělský rabín z 15. století, Rabbi Ja'akov ibn Habib (zemřel r. 1516), sepsal dílo Ejn Ja'akov. Toto dílo je extrakcí téměř všeho agadického materiálu z Talmudu. Bylo zamýšleno k obeznámení veřejnosti s mravoučnými částmi Talmudu a k vyvrácení mnoha nařčení týkajících se jeho obsahu. Důraz na studium (respektive nezanedbávání studia) agadických pasáží kadl i Maharal.

Pozdní komentáře

V pozdějších stoletích se pozornost částečně přesunula od přímé interpretace Talmudu k rozboru dříve napsaných talmudských komentářů. K těmto pozdějším komentátorům patří „Maharšal“ (Šlomo Luria), „Maharam“ (Meir Lublin) and „Maharša“ (Šmuel Eidels).

Odkazy

Bibliografie

• STEMBERGER, Günter. Talmud a Midraš. Překlad Petr Sláma. Praha: Vyšehrad, 1999. ISBN 80-7021-301-9. 
• COHEN, Abraham. Talmud pro každého. 1.. vyd. Praha: Sefer, 2006. 479 s. ISBN 80-85924-49-8. 
• LANGER, Jiří. Talmud – ukázky a dějiny. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-85809-06-0. 
• WIESEL, Elie. Talmud – portréty a legendy. Praha: Sefer, 1993. ISBN 80-900895-5-0. 

Související články

• Halacha
• Talmud
• Ústní Tóra

Externí odkazy

• Talmud
• Mishnah (Mišna)