Charón

Charónova bárka, Spánek, Noc a Morfeus, Luca Giordano

Charón ( 2. pád Charón, lat. Charon ) - syn boha věčné tmy Ereba a bohyně noci Nykty, převozník mrtvých do podsvětí.

V jeho zpodobnění se historikové různí, avšak často byl znázorněn jako hrubý, vyzáblý a nevlídný stařec nebo jako okřídlený démon s dvojitou sekyrou. Převážel přes řeku Styx nebo Acherón, a to pouze do podsvětí, nikoli zpět na svět. Převést však mohl jen mrtvé duše a to řádně pohřbených mrtvých. Duše nepohřbených bloudily navěky na březích řeky. Za převezení vyžadoval odměnu a to peníz. Proto Řekové dávali svým mrtvým pod jazyk peníz, aby mu jejich duše měly čím zaplatit.
Avšak byly známy i výjimky, kdy se do podsvětní říše dostal někdo živý. Za to, že Charón převezl Hérakla musel pak z rozkazu samotného boha Háda sloužit po celý rok v okovech.
A také dle Vergiliovy Aeneidy ( VI. kniha ) dala Sybilla Aineovi Zlaté rouno, potřebné k překonání řeky, a to ačkoliv byl stále naživu.

Obraz umění

Charón byl často znázorňován na náhrobních reliéfech a náhrobních vázách.
Nejpozoruhodněji je snad vyobrazen ( společně s bohem Hermem ) na váze tzv. Saburova malíře. Ta byla zhotovena kolem roku 450 př. n. l. Nyní je umístěna v Národním archeologickém muzeu v Athénách.