Dukkha

Dukkha (pálí), duhkha (sanskrt) se skládá ze dvou slov, du = obtíž, nesnáz + kha = snést, vydržet, zvládnout. Tedy překlad může být strast, nepříjemnost, neuspokojivost, neklid ve významu nepohodlí, frustrace a nesouladu se skutečností.

Jedná se o jeden z ústředních pojmů buddhismu tvořící základní kámen čtyř ušlechtilých pravd (arija sačča). Dukkha je také jednou za tří zakladních charakteristik veškeré existence, zbylé dvě jsou pomíjivost (aničča) a ne-já (anattá).

Podle Buddhova učení zrození (džati) je strasné, tak i stáří a rozklad (džará), nemoc (vjádhi), smrt (marana), odloučení od milovaného a nezískání toho, po čem toužíme. Zkrátka, pět složek (khand) ulpívání je strastných.

Smyslová vnímání nás ovlivňují natolik, že věříme v existenci „JÁ“ (viz annatá). Čím víc ulpíváme na této iluzi, tím větší nakonec bude naše utrpení.

Ulpívání na smyslových objektech a neznalost nebo nevědomost (avidžá) ohledně jejich nestálosti (aničča) tvoří základ příčiny strasti (dukha), která se manifestuje jako žádostivost (tanhá).

Rozlišují se tři typy strasti (dukkha):

1. Utrpení mysli a těla v běžném slova smyslu, tedy bolest, nepohodlí atd.
2. Strastiplnost složek (khand) následkem neustálého vznikání a zanikání chvilkového okamžiku existence.
3. Strastiplnost zapříčiněná změnou, nebo pomíjivostí.

---

(pozn.: pojmy jsou uváděny v pálí, není-li uvedeno jinak)