Harold I.

Harold I.

Harold I. (asi 1015 – 17. března 1040) byl v letech 1035 – 1040 králem Anglie. Pravděpodobně byl synem Knuta I. Velikého, krále Anglie, Dánska, Norska a Švédska, ačkoliv se o tomto tvrzení objevují pochybnosti.

Po Knutově smrti (12. listopadu 1035) byl legitimním následníkem anglického trůnu Haroldův mladší nevlastní bratr Hardiknut (syn Knuta a Emmy Normanské). Musel však čelit hrozbě norské a švédské invaze v Dánsku a proto se nemohl dostavit do Anglie na korunovaci. Angličtí magnáti se rozhodli jmenovat Harolda dočasným regentem a svůj úmysl prosadili i navzdory odporu Godwina, hraběte z Wessexu, a královny Emmy.

Vláda

Po získání regentství v roce 1035 usiloval Harold o získání trůnu, což se mu podařilo v roce 1037, kdy odpůrkyně jeho vlády, královna Emma, prchá do Flander. V roce 1036 se do Anglie vrací Haroldovi nevlastní bratři (synové Emmy a již zesnulého Ethelreda) Alfred Atheling a Eduard III. Vyznavač. Se skupinou ozbrojených mužů se pokusili proniknout do Winchesteru, údajně kvůli návštěvě matky, běžně uvažovaným důvodem je však svržení Harolda z trůnu. Alfred je však zadržen, oslepen a na zranění záhy umítá.

Harold zemřel 17. března 1040, právě v době, kdy Hardiknut připravoval v Dánsku vojsko na invazi do Anglie. Samotná osobnost Harolda je pro historiky ukryta v temnotě. Podle některých historiků byla skutečnou vládkyní Anglie Haroldova matka Aelgifu.

Zdroje

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harold Harefoot na anglické Wikipedii .

• David C. Douglas; Wilhelm der Eroberer, Herzog der Normandie - König von England; Verlag Callwey München; 1980; ISBN 3-7667-0513-X

• Kurt Kluxen; Geschichte Englands; Alfred Kröner Verlag Stuttgart; 4. Auflage 1991; ISBN 3-520-37404-8

Králové Anglie
Předchůdce:	1035(37)-1040 Harold I.	Nástupce: