Mohorovičićova diskontinuita: Porovnání verzí
m robot změnil: he:תחום אי הרציפות מוהורוביצ'יץ' |
m Robot automaticky nahradil text: (-[Gg]eologický pahýl +Pahýl - geologie) |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi [[André Mohorovičić|Andrém Mohorovičićovi]], který ji objevil v roce [[1909]] během výzkumů zemětřesení na [[Balkánský poloostrov|Balkánském poloostrově]] . |
Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi [[André Mohorovičić|Andrém Mohorovičićovi]], který ji objevil v roce [[1909]] během výzkumů zemětřesení na [[Balkánský poloostrov|Balkánském poloostrově]] . |
||
{{Pahýl - geologie}} |
|||
{{geologický pahýl}} |
|||
[[Kategorie:Desková tektonika]] |
[[Kategorie:Desková tektonika]] |
||
Verze z 30. 6. 2008, 22:51
Mohorovičićova diskontinuita nebo Mohorovičićova vrstva nespojitosti (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod zemské kůry a svrchního pláště. Nachází se v rozmezí hloubek 20-90 kilometrů pod kontinenty a 10-20 kilometrů pod oceány. V ČR se pohybuje vrstva mezi 30 - 40 kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou diskontinuitu v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zrychlení pohybu seismických vln až přes rychlosti 8 km.s-1. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především kontinentální kůry, která se nezanořuje zpět do pláště.
Z pohledu kyselosti magmat bychom mohli hovořit o přechodu mezi kyselým a bazickým prostředím.
Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi Andrém Mohorovičićovi, který ji objevil v roce 1909 během výzkumů zemětřesení na Balkánském poloostrově .