Královský hrad (Varšava): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
PipepBot (diskuse | příspěvky)
úprava (wikiodkazy)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Warszawa9vr.jpg|thumb|right|Pohled na varšavský Královský zámek]]
{{Upravit - geografie}}
'''Královský zámek''' ({{vjazyce2|pl|''Zamek Królewski''}}) ve [[Varšava|Varšavě]] je královský palác a oficiální sídlo polských panovníků. Osobní komnaty, stejně jako správní kanceláře královského dvora tu sídlily až do [[dělení Polska]] na konci [[18. století]]. Mezi lety [[1926]] a [[1939]] byl zámek sídlem polského [[prezident]]a. Nachází se na Zámeckém náměstí (polsky: Plac Zamkowy) při vstupu do Starého města.
[[Image:Warszawa9vr.jpg|thumb|right|Pohled na varšavský Královský zámek]]
'''Královský zámek''' (polsky:Zamek Królewski) ve [[Varšava|Varšavě]] je královský palác a oficiální sídlo polských panovníků. Osobní komnaty, stejně jako správní kanceláře královského dvora tu sídlily až do [[dělení Polska]] na konci [[18. století]]. Mezi lety [[1926]] a [[1939]] byl zámek sídlem polského [[prezident]]a. Nachází se na Zámeckém náměstí (polsky: Plac Zamkowy) při vstupu do Starého města.


== Historie ==
== Historie ==
Koncem [[13. století]], za panování mazovského knížete [[Konrád II.|Konráda II.]], bylo vystavěno dřevohliněné [[hradiště]], zvané Malý dvůr (lat. Curia Minor). Další kníže, [[Kazimír I.]], se rozhodl postavit na území hradiště první zděnou stavbu, Velkou věž (lat. Turris Magna). Mezi lety [[1407]] a [[1410]] nechal [[Janusz I. Starší]] vystavět patrový [[Gotika|gotický]] zděný zámek, zvaný Velký dvůr (let. Curia Maior). Charakter této nové budovy i její rozměry (47,5×14,5 m) způsobily změnu významu celého hradiště, od roku [[1414]] slouží již jako knížecí sídlo a od roku [[1526]] (kdy zemřela ostatní mazovská knížata) jako královská [[rezidence]].

Koncem 13. století, za panování mazovského knížete Konráda II., bylo vystavěno dřevohliněné [[hradiště]], zvané Malý dvůr (lat. Curia Minor). Další kníže, Kazimír I, se rozhodl postavit na území hradiště první zděnou stavbu, Velkou věž (lat. Turris Magna). Mezi lety 1407 a 1410 nechal Janusz I. Starší vystavět patrový gotický zděný zámek, zvaný Velký dvůr (let. Curia Maior). Charakter této nové budovy i její rozměry (47,5×14,5 m) způsobily změnu významu celého hradiště, od roku 1414 slouží již jako knížecí sídlo a od roku 1526 (kdy zemřela ostatní mazovská knížata) jako královská rezidence.


[[Soubor:Royal-Castle-of-Warsaw AB.jpg|thumb|left|Pohled na varšavský Královský zámek]]
[[Soubor:Royal-Castle-of-Warsaw AB.jpg|thumb|left|Pohled na varšavský Královský zámek]]
V průběhu dalších staletí byl zámek několikrát přestavěn, např. na počátku 17. století za krále Zygmunta III. Wazy, nebo v polovině 18. století za Augusta III. Zámek byl také opravován v letech 1915-1939.
V průběhu dalších staletí byl zámek několikrát přestavěn, např. na počátku [[17. století]] za krále [[Zygmunt III. Wazy|Zygmunta III. Wazy]], nebo v polovině [[18. století]] za [[August III.|Augusta III.]] Zámek byl také opravován v letech [[1915]]-[[1939]].


V průběhu německé Invaze do Polska byl zámek těžce poškozen německým bombardováním a dělostřelectvem. K dalšímu poškození došlo v roce 1944 za Varšavského povstání. Po jeho potlačení byly zbytky zámku v srpnu téhož roku odstřeleny. Trosky nebyly odklizeny až do roku 1971. Rekonstrukční práce byly zahájeny na počátku 70. let. Symblický moment přišel v roce 1974, kdy se na zámecké věži opět rozběhly hodiny, ve stejný čas, kdy byly zastaveny německým bombardováním.
V průběhu [[Německo|německé]] [[Invaze do Polska]] byl zámek těžce poškozen německým bombardováním a dělostřelectvem. K dalšímu poškození došlo v roce [[1944]] za [[Varšavské povstání|Varšavského povstání]]. Po jeho potlačení byly zbytky zámku v srpnu téhož roku odstřeleny. Trosky nebyly odklizeny až do roku [[1971]]. Rekonstrukční práce byly zahájeny na počátku 70. let. Symblický moment přišel v roce [[1974]], kdy se na zámecké věži opět rozběhly hodiny, ve stejný čas, kdy byly zastaveny německým bombardováním.


Dnes zámek slouží jako sídlo části Národního muzea a pro slavnostní události. Během Bitvy o Varšavu v roce 1939 bylo mnoho uměleckých děl ze zámeckých sbírek přemístěno do sklepů v okolí Varšavy. Dnes se opět nacházejí na svém původním místě. Vedle zámeckého paláce se nachází s ním částečně spojený Palác pod plechem (polsky: Paŀac pod Blachą).
Dnes zámek slouží jako sídlo části Národního muzea a pro slavnostní události. Během [[Bitva o Varšavu|Bitvy o Varšavu]] v roce [[1939]] bylo mnoho uměleckých děl ze zámeckých sbírek přemístěno do sklepů v okolí [[Varšava|Varšavy]]. Dnes se opět nacházejí na svém původním místě. Vedle zámeckého paláce se nachází s ním částečně spojený Palác pod plechem (polsky: Paŀac pod Blachą).


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 20. 5. 2008, 22:40

Pohled na varšavský Královský zámek

Královský zámek (polsky Zamek Królewski) ve Varšavě je královský palác a oficiální sídlo polských panovníků. Osobní komnaty, stejně jako správní kanceláře královského dvora tu sídlily až do dělení Polska na konci 18. století. Mezi lety 1926 a 1939 byl zámek sídlem polského prezidenta. Nachází se na Zámeckém náměstí (polsky: Plac Zamkowy) při vstupu do Starého města.

Historie

Koncem 13. století, za panování mazovského knížete Konráda II., bylo vystavěno dřevohliněné hradiště, zvané Malý dvůr (lat. Curia Minor). Další kníže, Kazimír I., se rozhodl postavit na území hradiště první zděnou stavbu, Velkou věž (lat. Turris Magna). Mezi lety 1407 a 1410 nechal Janusz I. Starší vystavět patrový gotický zděný zámek, zvaný Velký dvůr (let. Curia Maior). Charakter této nové budovy i její rozměry (47,5×14,5 m) způsobily změnu významu celého hradiště, od roku 1414 slouží již jako knížecí sídlo a od roku 1526 (kdy zemřela ostatní mazovská knížata) jako královská rezidence.

Pohled na varšavský Královský zámek

V průběhu dalších staletí byl zámek několikrát přestavěn, např. na počátku 17. století za krále Zygmunta III. Wazy, nebo v polovině 18. století za Augusta III. Zámek byl také opravován v letech 1915-1939.

V průběhu německé Invaze do Polska byl zámek těžce poškozen německým bombardováním a dělostřelectvem. K dalšímu poškození došlo v roce 1944 za Varšavského povstání. Po jeho potlačení byly zbytky zámku v srpnu téhož roku odstřeleny. Trosky nebyly odklizeny až do roku 1971. Rekonstrukční práce byly zahájeny na počátku 70. let. Symblický moment přišel v roce 1974, kdy se na zámecké věži opět rozběhly hodiny, ve stejný čas, kdy byly zastaveny německým bombardováním.

Dnes zámek slouží jako sídlo části Národního muzea a pro slavnostní události. Během Bitvy o Varšavu v roce 1939 bylo mnoho uměleckých děl ze zámeckých sbírek přemístěno do sklepů v okolí Varšavy. Dnes se opět nacházejí na svém původním místě. Vedle zámeckého paláce se nachází s ním částečně spojený Palác pod plechem (polsky: Paŀac pod Blachą).

Externí odkazy

Šablona:Geo dms