Mohorovičićova diskontinuita: Porovnání verzí
m robot přidal: sr:Мохоровичићев дисконтинуитет |
m robot přidal: uk:Поверхня Мохоровичича |
||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
[[sr:Мохоровичићев дисконтинуитет]] |
[[sr:Мохоровичићев дисконтинуитет]] |
||
[[tr:Mohorovicic Süreksizliği]] |
[[tr:Mohorovicic Süreksizliği]] |
||
[[uk:Поверхня Мохоровичича]] |
|||
[[vi:Điểm gián đoạn Mohorovičić]] |
[[vi:Điểm gián đoạn Mohorovičić]] |
||
[[zh:莫氏不連續面]] |
[[zh:莫氏不連續面]] |
Verze z 18. 12. 2007, 18:54
Mohorovičićova diskontinuita nebo Mohorovičićova vrstva nespojitosti (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod zemské kůry a svrchního pláště. Nachází se v rozmezí hloubek 20-90 kilometrů pod kontinenty a 10-20 kilometrů pod oceány. V ČR se pohybuje vrstva mezi 30 - 40 kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou diskontinuitu v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zrychlení pohybu seismických vln až přes rychlosti 8 km.s-1. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především kontinentální kůry, která se nezanořuje zpět do pláště.
Z pohledu kyselosti magmat bychom mohli hovořit o přechodu mezi kyselým a bazickým prostředí.
Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi Andrém Mohorovičićovi, který ji v roce 1909 během výzkumů zemětřesení na Balkánském poloostrově objevil.