Wikipedista:Kusurija: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Jsem občanem České republiky
→‎Na jiných projektech: Naudotojas kusurija lietuviškąjame vikižodyne
Řádek 54: Řádek 54:
* [https://www.wikidata.org/wiki/Special:Contributions/Kusurija na wikidatech]
* [https://www.wikidata.org/wiki/Special:Contributions/Kusurija na wikidatech]
* [[:wikt:en:User:Kusurija|User:kusurija on en.wictionary]]
* [[:wikt:en:User:Kusurija|User:kusurija on en.wictionary]]
* [[:wikt:lt:Naudotojas:Kusurija|Naudotojas kusurija lietuviškąjame vikižodyne]]


== Commons ==
== Commons ==

Verze z 3. 6. 2020, 15:54

Jo sóc La República Catalana. Já jsem Republika Katalánsko. Cokoliv jí učiníte, mně učiníte.
Jsem občanem České republiky. Nejsem občanem Česka ani B.....stánu. Opravdu jen České republiky (a tím i EU), o tom svědčí moje doklady. O nějakém Česku, natož B.....stánu v nich není řeč.

Já jsem CHARLIE
私はシャルリー
Aš esu CHARLIE
  • Jsem oligoglot, v žádném případě polyglot, protože ovládám podstatne méně, než 60 jazyků (a už rozhodně ne ~8000 známých). Navíc neovládám množství "velkých" jazyků, jako například de, fr, es, it, ... th, hi. Co na tom, že ovládám nějaké menšinové jazyky. Mezi nimi rodný.
Wikimedia Foundation
Wikimedia Foundation
Toto je osobní stránka uživatele Wikipedie.

Nejedná se o encyklopedický článek. Pokud tuto stránku vidíte na jiném serveru než na Wikipedii, pravděpodobně se jedná o kopii Wikipedie. Uvědomte si, že si prohlížíte neaktuální kopii a uživatel, kterému tato stránka patří, zřejmě nemá s tímto serverem žádné vztahy. Originál uživatelské stránky najdete na https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Kusurija.

Babylon – informace o uživateli
cs-N Tento uživatel je rodilý mluvčí češtiny.
en-2 This user has intermediate knowledge of English.
ru-2 Этот участник владеет русским языком на среднем уровне.
ja-1 この利用者は初級日本語ができます。
Wikipedisté podle jazyka
lt-4 Šis vartotojas lietuviškai kalba beveik taip, lyg ši kalba būtų jo gimtoji kalba.
sk-č Tento uživateľ hovorí asi rovnako slovensky, ako každý Čehun ;).
bat-
smg
-0
žemaitiu kalbuos da nemuoko, bet sopronto.
bat-
smg
-0
Tas nauduotuos nasopront žemaitiu kalbuos (a sopronta nuognē mažā).
Tas nauduotuos vėso šėrdė īr Lietovuos patrijuots. Tento uživatel je celým srdcem patriot Litvy (a Žemaitie).
Tas nauduotuos vėso šėrdė īr Žemaitėjės patrijuots.

Milí přátelé! Zajímám se především o vše, co souvisí s Litvou (stát, Litevci, litevština (gramatika, překlady, výuka), historie, turistika). Ve spolupráci s Wikipedistou:Mostly Harmless jsem vytvořil část infoboxu pro litevštinu. Zde je její kopie (to pro případ, že by jeho stánka byla zrušena nebo zásadně editována): (pokud byste měli nějaké připomínky, našli moje závažné chyby (mýlit se je lidské, navíc jsem starší a nezkušený) napište je laskavě na diskuzní stránku nebo je přímo editujte, pokud se v tom vyznáte. Pokud uděláte další infobox, třeba i svého umělého jazyka nebo jazyka, kterým se zabýváte, přidejte jej prosím k wikipedistově Mostly Harmless infoboxu, aby byly na jednom místě. Prosím, pište na diskuzní stránku. Pokud je někomu z Vás známa moje totožnost (a další soukromé/osobní informace), prosím nepředávejte tuto informaci nikomu třetímu. Děkuji.

Ordinas už straipsnius apie Lietuvą! Hugo.arg 25. 8. 2009, 20:56 (UTC)

Na jiných projektech

Commons

Po mnoha neúspěšných pokusech se mi podařilo začít přispívat i na Commons. Dne 2.9.2011 jsem překročil hranici 500 nahraných obrázků.

Moje podstránky a stránky, které chci rychleji nalézt

Některé podstránky:

Některé ze stánek WP, které ve své práci potřebuji rychleji nalézt:

Litevská gramatika

Litevská gramatika
Typ jazyka
Typ jazyka: Flektivní jazyk
Slovosled
Druh slovosledu: SVO, variace/inverze možné(relativně časté), avšak ne libovolně; na posledním(i rozvitém) větném členu je významový důraz. Změnou slovosledu se mění důraz a tím i významový odstín
Větné členy, které mohou být nevyjádřeny: Všechny větné členy musí být vyjádřeny
Člen
Člen určitý: není
Člen neurčitý: není
Člen dělivý: není
Bez členu: Vše
Numerativ
Numerativ: není
Podstatná jména
Rozlišují se: * Sedm pádů
  1. Vardininkas (nomimativ)
  2. Kilmininkas (genitiv)
  3. Naudininkas (dativ)
  4. Galininkas (akusativ)
  5. Įnagininkas (instrumentál)
  6. Vietininkas (lokativ)
  7. Šauksmininkas (vokativ)
  • Čtyři tvary lokativu:
7.a) inesiv (existence uvnitř) (plně "oficiální" tvar)
7.b) iliativ (směřování dovnitř, rudimentálně používané)
7.c) adesiv (existence u, při, používané nejméně, jen v litevských vsích v Bělorusku)
7.d) aliativ (směřování k(nikoli dovnitř), používáno běžně)
  • dva rody, mužský a ženský (mužský rod není dále rozlišován na životný a neživotný), některá slova jsou bez rodu (bevardė giminė) (podst.jm. jen v archaické litevštině; v moderní lit. běžně: přídavná jm., číslovky, některá příčestí sloves).
  • dvě čísla, singulár, plurál, rudimentálně v nářečích duál
Duál: Rudimentálně jen v nářečích, prakticky se nepoužívá
Triál: není
Plurál: Všechny pády jako v singuláru; všechny odlišné od sg.
Skloňování: V litevštině je 5 tříd skloňování
vzory(bez rozlišení typů podle přízvuku):
  • I. mužské 1.vyr-as; 2.sveč-ias; 3.med-is; 4.lok-ys;
  • II. (převážně ženské) 1.jūr-a; 2.žin-ia; 2a)mart-i; 3.žem-ė
  • III. 1.šal-is; 2.žuv-is; 3. dant-is
  • IV. 1.liet-us; 2.vais-ius
  • V. 1.(mužské:2.-7.p.-en-)rud-uo; 2.(ženské:2.-7.p.-er-)ses-uo
Přechylování: používá se (jen u výrazů, které č.j. chápe jako životné); v jednotlivých vyjímkách přechylovat nelze.
Přechylování příjmení: Odlišné podle rodinného stavu:
  • Příjmení dosud nevdaných: koncovky: -aitė,-ytė,-utė,-ūtė
  • Příjmení vdaných: koncovky: -ienė,-uvienė
  • Příjmení žen (nově) s neutrální koncovkou -ė, případně nepřechýlena(velmi zřídka)
Slovesa
Časování: Infinitiv: -ti, častější kratší -t

osoby: 1., 2., odlišné v sg. a pl.; 3.os. shodné tvary sg. a pl.; rod se nerozlišuje
základní typy skloňování: rozlišení podle 3.os. minulého času:

vzor:
  • I. tvrdé bėg-o
  • I. měkké ar-ė
  • II. tyl-ėj-o
  • III. sak-ė
  • III. (-oj) saug-oj-o

Nepravidelnosti:

  • přít.č. I. tvrdé, min.č. I. měkké barti
  • hláskové změny v kořeni sloves:
  • * I.typ. 7 podtypů: 1. byra, bąla(šąla,gęsta), 2a. gynė, 2b. bėrė, 3. gijo, 4. a-n-ka, ki-m-ba, 5. kąsti-kanda(lįsti, kęsti, švęsti, spręsti, skųsti), 6. tilpti-telpa, 7. krauti - krau-n-a - kro-v-ė
  • * II.typ. 4 podtypy: 1. alksta, 2. joja, 3. moka - mok-ėj-o, 4. miega - mieg-oj-o
  • * III. nepravidelná slovesa: auti, būti, dėti, duoti, eiti, gauti, imti, pulti, mirti, virti
  • Minulý, minulý násobný a přítomný indikativy mají v sg. 1-3 os. specifické tvary podle vzorů I. tvrdé - III.(-oj-) - nepravidejná; 1., 2. os. pl. tvoří z 3.os. sg.:+ -me, -te; 3. os. pl. = 3. os. sg.
  • Budoucí indikativ: koncovka infinitivu (-ti/-t) nahražena 1.sg. -siu, 2. sg. -si, 3. -s, 1.pl. -sime, 2.pl. -site
  • Imperativ: koncovka infinitivu (-ti/-t) nahražena 2. sg. -k, 1.pl. -kime, 2.pl. -kite, 3. os.: pomocné sl. tegu(tegul) nebo předpona te- +3.os.přít.č.
  • Kondicionál: koncovka infinitivu (-ti/-t) nahražena 1.sg. -čiau, 2. sg. -tum, 3. -ų, 1.pl. -ume, 2.pl. -ute(řidčeji -umete)
  • Dalyvis (pl.: dalyviai) ~příčestí. Tyto tvary se skloňují, stupňují rozlišuje se druh, čas, rod,(bez rodu), číslo, pád, zájmennost, shoduje se s dalšími větnými členy v rodě, čísle pádu a zájmennosti. Znamená: z děje (činnosti) vyvstávající vlastnost věci, okolnost nebo samu činnost (děj). Může vystupovat jako kterýkoliv větný člen.
  • * Neveikiamosios rūšies būtojo laiko dalyvis (~příčestí minulé trpné). Tvořen z infinitivu: seg-ti →seg-tas(mask.), -ta(fem.) (připnut,-a)
  • * Veikiamosios rūšies būtojo dažninio laiko dalyvis (~příčestí minulé násobné činné). Tvořen z 3.os.min.nás.č.: seg-dav-o →seg-dav-ęs(mask.), -dav-us-i(fem.) (připínávav,-vši)
  • * Neveikiamosios rūšies būsimojo laiko dalyvis (~příčestí budoucí trpné). Tvořen z 2.os.bud.č.: seg-si →seg-sim-as (mask.), seg-sim-a(fem.)(který bude připnut,-a)
  • * a) Veikiamosios rūšies būsimojo laiko dalyvis (~příčestí budoucí činné). Tvořen z 2.os.bud.č.: seg-si →seg-si-ąs (pouze mask.)(který hodlá(slibuje)připnout/připínat)
  • * b) Veikiamosios rūšies būsimojo laiko dalyvis (~příčestí budoucí činné). Tvořen z 2.os.bud.č.: seg-si →seg-si-ant-is (mask.), -si-ant-i (fem.)(který,-á připne/bude připínat)
  • * a) Veikiamosios rūšies esamojo laiko dalyvis (~příčestí přítomné činné). Tvořen z 3.os.přít.č.: seg-a →seg-ąs(pouze mask.)((ospravedlňuje se, že)(který právě připíná)
  • * b) Veikiamosios rūšies esamojo laiko dalyvis (~příčestí přítomné činné). Tvořen z 3.os.přít.č.: seg-a →seg-ant-is(mask.), seg-ant-i (fem.)(připínaje,-jíc)
  • * Veikiamosios rūšies būtojo kartinio laiko dalyvis (~příčestí minulé činné). Tvořen z 3.os.min.č.: seg-ė →seg-ęs(mask.), seg-us-i(fem.)(připnuv,-vši/připínav,-vši)
  • * Neveikiamosios rūšies esamojo laiko dalyvis (~příčestí přítomné trpné). Tvořen z 3.os.přít.č.: seg-a →seg-am-as (mask.), seg-am-a(fem.)(připínán,-a)
  • * Reikiamybės dalyvis (~příčestí patřičnosti). Tvořen z infinitivu: seg-ti →seg-tin-as(mask.), -tin-a(fem.) (význam:~mělo by se...hoden,-na připnutí)
  • Pusdalyvis (pl.: pusdalyviai) ~příčestí(polopříčestí). Tyto tvary se neskloňují, rozlišuje se druh, rod, (bez rodu), číslo, shoduje se s dalšími větnými členy v rodě a čísle. Znamená: okolnost vyvstávající z vedlejší činnosti téhož původce. Může vystupovat jako větný člen, určující okolnost.
  • * Pusdalyvis (~příčestí přítomné činné). Tvořen z infinitivu seg-ti →seg-dam-as(mask.), -dam-a(fem.) (připínaje,-jíc)
  • Padalyvis (pl.: padalyviai) ~příčestí(podpříčestí). Tyto tvary se neskloňují, rozlišuje se druh, čas. Znamená: okolnost vyvstávající z činnosti jiného původce. Může vystupovat jako větný člen, určující okolnost.
  • * Būtojo dažninio laiko padalyvis (~podpříčestí minulé násobné). Tvořen z 3.os.min.nás.č.: seg-dav-o →seg-dav-us(připínávav,-vši)
  • * Būsimojo laiko padalyvis (~podpříčestí budoucí). Tvořen z 2.os.bud.č.: seg-si →seg-si-ant(který bude připínat/-nán/-nut)
  • * Esamojo laiko padalyvis (~podpříčestí přítomné). Tvořen z 3.os.přít.č.: seg-a →seg-ant (připínaje,-jíc)
  • * Būtojo laiko padalyvis (~podpříčestí minulé). Tvořen z 3.os.min.č.: seg-ė →seg-us (připínav,-vši)
  • Būdinys (~příčestí zdůraznění). Tyto tvary se neskloňují. Znamená: zdůraznění významu slovesa. Může vystupovat jako větný člen, určující okolnost.
  • * Būdinys (pl.: būdiniai)(~příčestí zdůraznění). Tvořen z infinitivu seg-ti →seg-te (Náramně/důkladně připínaje,-jíc)
Zápor slovesa: Předpona ne- (nepravidelně: slovesa būti a eiti).
Otázka: Ve větě: otázky, na něž je možno odpovědět ano-ne se tvoří pomocí tázacího slůvka ar na začátku věty, ostatní pomocí příslušného tázacího slova.

Věty, neobsahující tázací výraz, jsou bez ohledu na slovosled a větnou intonaci vnímány jako jiné než tázací (nejčastěji jako oznamovací).

Zvratná slovesa: Tvoří se přidáním zvratné koncovky -s(i) ke tvarům bez předpon zakončeným na samohlásku, kromě: -u→uos(i)(nikoliv -au→-aus(i), -i→ies(i)(nikoliv -ai→-ais(i); koncovky -is ke tvarům zakončeným na souhlásku.

U tvarů sloves s předponami se koncovka -s(i)/-is přesouvá za poslední předponu: mokausi→nepasimokau, segęsis→užsisegęs .

Přídavná jména
Rozlišuje se: Jako u podstatných jmen.
Jmenné tvary: Nejsou
Zájmenné tvary: Používají se ve všech pádech, obou číslech, obou rodech, ve všech stupních.
Stupňování: Základní stupňování: 3 stupně:I. základní; II. komparativ; III. superlativ.
  • Vedlejší: II.a) komparativ minimálního rozdílu. (Aukštėlesnysis laipsnis)
  • III.a) superlativ absolutní.
Přivlastňovací přídavná jména: neužívají se; v této funkci slouží genitiv příslušního jména nebo číslovky.
Příslovce
Stupňování: Stupňují se stejně jako přídavná jména.
Tvoření: Tvoří se z přídavných jmen: -as → -ai; -us, -is, (-ys) → -iai. (obvyklá hláskozměna: t→č, d→dž). Některá příslovce se tvoří nepravidelně od odlišného slovního základu.
Zájmena
Rozlišují se: *Sedm pádů(+varianty lokativu),
  • dva rody, bez rodu,
  • dvě čísla; vše jako u podstatných jmen; z toho zvratná zájmena nemají nominativ a vokativ.
Druhy zájmen: * 3 základní + 6 vedlejších:

Základní:

  • osobní (asmeniniai)
  • Přivlastnovací (savybiniai)
  • zvratná (sangrąžiniai)

Vedlejší:

  • ukazovací (parodomieji)
  • určitá (sám, samý) (pažymimieji(... pats))
  • tázací/vztažná (klausiamieji/santykiniai)
  • neurčitá (nežymimieji)
  • odlišující (atskiriamieji)
  • zevšeobecňující (apibendrinamieji)
  • (záporná se v litevštině nerozlišují; přiřazují se do téže skupiny jako jejich kladné protějšky)
Číslovky
Rozlišuje se: Sedm pádů(+varianty lokativu), dva rody, bez rodu, dvě čísla; vše jako u podstatných jmen; u mnohých číslovek mnohé z těchto kategorií chybí.
Druhy číslovek: * 2 základní skupiny: I. základní, II. řadové.
  • I. Základní (kiekiniai - kiek=kolik?)

I.a) základní (pagrindiniai - pagrindas=základ) I.b) skupinové (kuopiniai) I.c) pomnožné (dauginiai) I.d) zlomkové (trupmeniniai)

  • II. Řadové (kelintiniai - kelintas=kolikátý) (tvoření 1 - 4: nepravidelné)

(řadové číslovky se dál nerozlišují)
(neurčité a tázací číslovky se nerozlišují, přiřazují se do příslušných skupin uvedených výše)

Po číslovkách následují pády: *po základních číslovkách: 1;21,31...101: nominativ sg. 2 - 9;22-29,32-39...102: nominativ pl. 10-20;30,40...100genitiv pl.
  • po zlomkových číslovkách: Následuje genitiv sg. nebo pl. - podle kontextu. Plurál se častěji používá v úředním či odborném stylu.

(vysvětlení pro výrazy v nominativu) tato základní jednotka se dále skloňuje: pokud v nominativu shodné - skloňují se obě části shodně; pokud neshodné - skloňují se pouze části původně v nominativu, části v genitivu zůstávají neměnné. Ad I.d) exaktní zlomkové výrazy se tvoří takto: čitatel - základní číslovka, jmenovatel - řadová číslovka v zájmenném tvaru, femininu, pád a číslo podle pavidel uvedených výše. Celý tento tvar se dále skloňuje(shodně).

Počítání pomnožných výrazů: Používají se pomnožné číslovky (I.c)); taktéž řadové č. se používají v plurálu; mají vždy množné č. (a to i "1"), rozlišují dva rody, s počítanými výrazy se plně shodují.
Neohebné slovní druhy
Neohebné slovní druhy : * předložky (prielinksniai)
  • spojky (jungtukai)
  • citoslovce (co pociťuje) (jaustukai)
  • Částice (dalelytės)
  • citoslovce (zvukomalebné náhražky sloves ) (ištiktukai )
Přízvuk
Rozlišují se: Tři typy přízvuku,
  • levý (trumpa)
  • pravý (tvirtapradė)
  • vlnivý (tvirtagalė) přízvuk (kirtis[fem.]).
Odkazy
Na litevštinu: http://lt.wikipedia.org/wiki/Lietuvi%C5%B3_kalba.
Na žemaitštinu: žemaitština.

Co mne pobavilo:

Cyklisté!!!
Wikimedia Foundation
Wikimedia Foundation
Toto je osobní stránka uživatele Wikipedie.

Nejedná se o encyklopedický článek. Pokud tuto stránku vidíte na jiném serveru než na Wikipedii, pravděpodobně se jedná o kopii Wikipedie. Uvědomte si, že si prohlížíte neaktuální kopii a uživatel, kterému tato stránka patří, zřejmě nemá s tímto serverem žádné vztahy. Originál uživatelské stránky najdete na https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Kusurija.

commons:User:Kusurija