Propad uhlíku: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta9)
Mrmw (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Kolobeh uhliku cs.svg|náhled|Diagram uhlíkového cyklu. Černé čísla ukazují, jak je uhlík přítomen v různých úložištích v miliardách tun (Gt). Modrá čísla ukazují, kolik uhlíku se ročně vymění mezi jednotlivými úložišti.]]
[[Soubor:Carbon cycle-cute diagram.svg|náhled|Diagram uhlíkového cyklu. Černé čísla ukazují, jak je uhlík přítomen v různých úložištích v miliardách tun (Gt). Modrá čísla ukazují, kolik uhlíku se ročně vymění mezi jednotlivými úložišti.]]
'''Propad uhlíku''' je přírodní nebo umělý rezervoár, kde se hromadí a ukládá [[uhlík]] buď dočasně a nebo trvale. Proces, při kterém propady uhlíku odstraňují oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>) z atmosféry je znám jako vázání (sekvestrace) uhlíku. Zájem a povědomí veřejnosti o významu propadů CO<sub>2</sub> vzrostl od doby přijetí [[Kjótský protokol|Kjótského]] protokolu, který podporuje jejich použití jako formu [[uhlíková kompenzace|uhlíkové kompenzace]]). Existují různé strategie používané pro zlepšení tohoto procesu.
'''Propad uhlíku''' je přírodní nebo umělý rezervoár, kde se hromadí a ukládá [[uhlík]] buď dočasně a nebo trvale. Proces, při kterém propady uhlíku odstraňují oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>) z atmosféry je znám jako vázání (sekvestrace) uhlíku. Zájem a povědomí veřejnosti o významu propadů CO<sub>2</sub> vzrostl od doby přijetí [[Kjótský protokol|Kjótského]] protokolu, který podporuje jejich použití jako formu [[uhlíková kompenzace|uhlíkové kompenzace]]). Existují různé strategie používané pro zlepšení tohoto procesu.



Verze z 26. 4. 2020, 14:50

Diagram uhlíkového cyklu. Černé čísla ukazují, jak je uhlík přítomen v různých úložištích v miliardách tun (Gt). Modrá čísla ukazují, kolik uhlíku se ročně vymění mezi jednotlivými úložišti.

Propad uhlíku je přírodní nebo umělý rezervoár, kde se hromadí a ukládá uhlík buď dočasně a nebo trvale. Proces, při kterém propady uhlíku odstraňují oxid uhličitý (CO2) z atmosféry je znám jako vázání (sekvestrace) uhlíku. Zájem a povědomí veřejnosti o významu propadů CO2 vzrostl od doby přijetí Kjótského protokolu, který podporuje jejich použití jako formu uhlíkové kompenzace). Existují různé strategie používané pro zlepšení tohoto procesu.

Přírodní propady uhlíku jsou:

Přírodní propady jsou obvykle mnohem větší než propady umělé. Hlavní umělé propady uhlíku jsou:

Mezi zdroje uhlíku patří:

  • Spalování fosilních paliv (uhlí, zemního plynu a ropy) lidmi pro účely energetiky a dopravy [3]
  • Požáry/hoření (spalováním)
  • Zemědělská půda (dýchání zvířat); existují zde návrhy na zlepšení zemědělských postupů, které by zvrátili tento proces.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carbon sink na anglické Wikipedii.

  1. Environmental Research and Education Foundation [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-23. 
  2. {title}. epa.gov [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-22. 
  3. ENVIRONMENTAL PROTECTION AGENCY, United States. Overview of Greenhouse Gases [online]. US EPA [cit. 2015-05-17]. Dostupné online.