Zpovědnice: Porovnání verzí
typografie a úprava odkazu |
opravy, odkazy, kategorie |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:Jesuitenkirche Mannheim Beichtstuhl.jpg|thumb|Barokní zpovědnice u jezuitů, Mannheiml]] |
|||
[[Soubor:Chelmno kosciol pofranciszkanski konfesjonal.jpg|náhled|Zpovědnice v římskokatolickém kostele]] |
[[Soubor:Chelmno kosciol pofranciszkanski konfesjonal.jpg|náhled|Zpovědnice v římskokatolickém kostele 19. století, Chelmno]] |
||
[[File:Wien Alsergrund Servitenkirche 990.jpg|thumb|left|Jan Nepomucký jako zpovědník, kostel servitů, Vídeň-Alsergrund]] |
|||
'''Zpovědnice''' je místo v [[římskokatolická církev|římskokatolickém]] kostele, kde se uděluje [[svátost smíření]]. |
|||
'''Zpovědnice''' je místo v [[římskokatolická církev|římskokatolickém]] kostele, kde se uděluje [[svátost smíření]]. V nynější podobě uzavřené kabiny se začíná objevovat od [[16. století]]. Patrně prvním, kdo je začal ve své diecézi zavádět, byl [[milán]]ský arcibiskup [[Karel Boromejský|sv. Karel Boromejský]]. Dříve měl [[Svátost smíření|zpovědník]] prostou stoličku nebo židli bez trvalého umístění v [[kostel]]e. Současné zpovědnice sestávají ze sedadla pro zpovědníka, u kterého jsou po stranách dvě [[klekátko|klekátka]] pro zpovídající se; ta jsou oddělena od sedadla stěnou (zpravidla zdobenou), ve které je okénko s mřížkou, skrze niž zpovídající mluví s [[kněz]]em. |
|||
== Historie == |
|||
V podobě oddělené přepážky se zacloněným nebo zamřížovaným okénkem pro [[kněz]]e a [[klekátko|klekátkem]] pro vcěřící se zpovědnice začala praktikovat od závěru [[16. století]] podle ustanovení [[Tridentský koncil|Tridentského koncilu]]. První uzavřené dřevěné kabiny jako zpovědnice či zpovědní místnosti začal ve své diecézi zavádět [[milán]]ský arcibiskup [[Karel Boromejský|sv. Karel Boromejský]]. Jejich existence v kostele byla povinně předepsána římskými rituálními předpisy ([[''Rituale romanum'']]) od roku 1614. Zpovědní prostor musel být tmavý, neosvětlený, zpovídající se osoba ukryta v šeru. Hlavní období rozvoje zpovědnic jako honosného nábytku s dvojími dveřmi a řezanou nebo intarzovanou výzdobou i malovanými čely nastalo v baroku. Na horních římsách zpovědnic bývali zobrazeni svatí patroni zpovědi, například sv. Jan Nepomucký nebo sv. Ignác. |
|||
== Současnost == |
|||
Současné zpovědnice jsou jednoduchým prostorem kostela, zvukově odděleným matným sklem či zástěnou, uvnitř má [[Svátost smíření|zpovědník]] sedadlo stejně jako zpovídající se, případně bývá mezi nimi stolek. Zmizela anonymita. |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{commonscat|Confessionals}} |
* {{commonscat|Confessionals}} |
||
| Řádek 8: | Řádek 14: | ||
[[Kategorie:Svátost smíření]] |
[[Kategorie:Svátost smíření]] |
||
[[Kategorie:Mobiliář kostela]] |
|||
Verze z 4. 5. 2019, 08:23
Zpovědnice je místo v římskokatolickém kostele, kde se uděluje svátost smíření.
Historie
V podobě oddělené přepážky se zacloněným nebo zamřížovaným okénkem pro kněze a klekátkem pro vcěřící se zpovědnice začala praktikovat od závěru 16. století podle ustanovení Tridentského koncilu. První uzavřené dřevěné kabiny jako zpovědnice či zpovědní místnosti začal ve své diecézi zavádět milánský arcibiskup sv. Karel Boromejský. Jejich existence v kostele byla povinně předepsána římskými rituálními předpisy (''Rituale romanum'') od roku 1614. Zpovědní prostor musel být tmavý, neosvětlený, zpovídající se osoba ukryta v šeru. Hlavní období rozvoje zpovědnic jako honosného nábytku s dvojími dveřmi a řezanou nebo intarzovanou výzdobou i malovanými čely nastalo v baroku. Na horních římsách zpovědnic bývali zobrazeni svatí patroni zpovědi, například sv. Jan Nepomucký nebo sv. Ignác.
Současnost
Současné zpovědnice jsou jednoduchým prostorem kostela, zvukově odděleným matným sklem či zástěnou, uvnitř má zpovědník sedadlo stejně jako zpovídající se, případně bývá mezi nimi stolek. Zmizela anonymita.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zpovědnice na Wikimedia Commons
