Narovnání (trestní právo): Porovnání verzí
m kategorie |
|||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
[[Kategorie:Trestní právo procesní]] |
[[Kategorie:Trestní právo procesní]] |
||
[[Kategorie:Právní pojmy]] |
Verze z 22. 3. 2019, 11:13
Narovnání je trestněprocesní institut, který upravuje zastavení trestního stíhání obviněného, jestliže byla mezi ním a poškozeným uzavřena dohoda o náhradě způsobené škody. Narovnání lze uzavřít jen v případě, kdy jde o přečin, musí však být schválen soudem, v přípravném řízení státním zástupcem, k čemuž i při splnění všech zákonných podmínek nemusí dojít. Narovnání je jeden z projevů tzv. restorativní justice. Zároveň se institut řadí mezi tzv. odklony, v zahájeném trestním řízení se nepokračuje a je vyřízeno bez vyslovení viny a tím pádem negativních důsledků pro pachatele.
Podmínky narovnání
Před schválením narovnání jsou obviněný i poškozený vyslechnuti, zda s tímto řešením oba souhlasí a zda dohodu uzavřeli dobrovolně. Schváleno ale může být jen tehdy, když je takový způsob vyřízení věci vzhledem k projednávané trestní věci dostačující a když obviněný:[1]
- se ke spáchání trestného činu přizná a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě; zároveň není v rozporu s veřejným zájmem
- poškozenému uhradí způsobenou škodu nebo odčiní jinou způsobenou újmu,
- vydá případné bezdůvodné obohacení a
- složí na účet soudu (státního zastupitelství) přiměřenou peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům (např. charita, školství, věda, kultura, ochrana zvířat, ekologie, náboženství, sport, oběti trestné činnosti apod.)
Správní trestání
Obdobně je tento institut upraven ve správním trestání.[2]