Chemický potenciál: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 40: | Řádek 40: | ||
}} |
}} |
||
{{ |
{{Portály|Fyzika|Chemie}} |
||
[[Kategorie:Biofyzika]] |
[[Kategorie:Biofyzika]] |
Verze z 10. 7. 2018, 15:30
Chemický potenciál je intenzivní stavová termodynamická veličina vhodná k charakterizování energetických změn termodynamického systému spojených se změnou počtu částic jednotlivých složek systému.
Jednotky a značení
Doporučené značení:[1]
- , kde i označuje danou složku
Jednotka v SI:
- joule na mol, značka J·mol−1
Definice a význam
Chemické reakce jsou spojeny se změnou složení a změna složení souvisí s energetickou změnou. Každý druh energie je možné vyjádřit jako součin intenzivního (μi – chem. potenciál) a kapacitního (Δni – přírůstek molů dané složky i) parametru.
Při konstantním tlaku a teplotě lze chemický potenciál definovat následovně:
- Parciální změna volné entalpie, která připadá na malou změnu počtu molů dané látky.
Chemický potenciál je mírou afinity dané látky a o tom, jaké reakce budou v systému probíhat a jak rychle, rozhoduje jednak chemický potenciál, jednak množství látek v systému.
Odkazy
Reference
- ↑ ČSN ISO 80000-9: Veličiny a jednotky - Část 9: Fyzikální chemie a molekulová fyzika. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1. leden 2011 (účinnost od 1. února 2011)
Literatura
- KUBATOVA, Senta. Biofot [online]. [cit. 2011-01-31]. Dostupné online.
- V tomto článku je použit text článku Chemický potenciál ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.