Epilepsie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
Tsca.bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: et:Epilepsia
Řádek 40: Řádek 40:
[[eo:Epilepsio]]
[[eo:Epilepsio]]
[[es:Epilepsia]]
[[es:Epilepsia]]
[[et:Epilepsia]]
[[eu:Epilepsia]]
[[eu:Epilepsia]]
[[fi:Epilepsia]]
[[fi:Epilepsia]]

Verze z 24. 6. 2007, 02:36

Epilepsie (padoucnice, padoucí nemoc) je záchvatovité onemocnění mozku. V populaci se udává její výskyt 1%, ale bude pravděpodobně vyšší.

Epilepsie může být primární – vrozená – za její příčinu se pak považují nejrůznější inzulty během nitroděložního vývoje. Existují i dědičné syndromy, kde součástí klinického obrazu jsou epileptické záchvaty. Příčinami sekundární – získané epilepsie jsou nejčastěji úrazy, dále nádory a cévní malformace a také infekce.

Epilepsie a epileptické sydromy se dají dělit z několika hledisek. Nejčastěji se uvádí dělení dle klinického obrazu záchvatů, v lékařské veřejnosti se uvádí klasifikace dle oblastí mozku, kde záchvaty vznikají, jak se šíří a jak velkou část mozku zabírají.

Diagnostika a léčba

Lékař pro stanovení epilepsie potřebuje od pacienta a jeho doprovodu přesně znát, jak záchvaty vypadají, kdy se objevily poprvé, co jim bezprostředně předchází, jak jsou časté, zda se z rodině vyskytuje neurologické onemocnění. Pro zpřesnění a potvrzení diagnózy je nutné přístrojové vyšetření pomocí EEG. V diagnóze se nadále užívají zobrazovací metody a nejmoderněji metody invazivní.

K léčbě epilepsie se užívají metody nefarmakologické – režimová opatření, a dále farmakologické – podávání antiepileptik, jak preventivně, tak i přímo při záchvatu. U těžkých a sekundárních epilepsií nastupuje léčba chirurgická.

Životní prognóza záleží na typu a závažnosti epilepsie, ale obecně nemocný s epilepsií bez dalších rizik a přidružených onemocnění může vést téměř normálně aktivní život.


Druhy epi záchvatů:

1. Grand mall (křeče, pokousání, bezvědomí, pomočení) 2. Petit mall (mrákoty, vrávorání, bez křečí) 3. Jacksonské záchvaty (záškuby ve sval. skupinách, nekoordinované pohyby) 4. Psychomotorický záchvat (pobíhání po místnosti, zastřené vědomí, nesmyslná činnost) 5. Epileptický mrákotný stav (částečně zastřené vědomí, automaticky vykonávaná činnost, trvá i několik dní, může se dopouštět činnosti, kterou by jinak neudělal - útěky, žhářství, toulání, běžnému pozorovateli uniká

Některé epi záchvaty doprovází pocit ,,de ža ví„ - pocit jednou zažitého nebo ,,ža me ví“ - pocit cizoty. Na epizáchvaty je amnézie. Připomínat je je neetické.

Šablona:Lékařský pahýl

Šablona:Link FA