Kohortová studie: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
Další široce používané analytické studie jsou retrospektivní [[studie případů]] (case control study) a křížové studie (Cross-sectional study). |
Další široce používané analytické studie jsou retrospektivní [[studie případů]] (case control study) a křížové studie (Cross-sectional study). |
||
Ze všech tří analytických studií jsou pouze kohortové studie přímo určeny k vyčíslení rizikového faktoru. Přesto lze i pomocí ostatní studií vypočítat relativní riziko, stačí použít matematický modeling (tento fakt je jako precedent uznáván i soudy v USA). |
Ze všech tří analytických studií jsou pouze kohortové studie přímo určeny k vyčíslení rizikového faktoru. Přesto lze i pomocí ostatní studií vypočítat relativní riziko, stačí použít matematický modeling (tento fakt je jako precedent uznáván i soudy v USA). |
||
== Odkazy na wikipedii == |
|||
- [[kauzalita (epidemiologie)]]<br> |
|||
- [[bias (epidemiologie)]]<br> |
|||
- [[studie případů]]<br> |
|||
- [[LR nomogram]]<br> |
|||
- [[Interval spolehlivosti (epidemiologie)]]<br> |
|||
- [[paratuberkulóza]]<br> |
|||
- [[respirační syndrom skotu]]<br> |
|||
- [[Vzorkování populace (epidemiologie)]]<br> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
Verze z 13. 4. 2018, 06:21
Kohortové studie (cohort study, longitudinal study) v epidemiologii jsou longitudinální studie odhalující rizika (exposure risk). Vytvoří se ucelené skupiny (kohorty), vyčíslí se asociace mezi konkrétním rizikovým faktorem a nemocí. Říká se jim prospektivní studie, protože se předem stanoví riziko, až následně se vybírají skupiny. Výstupem je sdělení, kolik krát se skupina s rizikem nakazí častěji než skupina bez rizika. Co přesně znamená příčina a následek (nemoc) vysvětluje kauzalita (epidemiologie) .
Na počátku máme populaci, z ní vybereme zdravé jedince. Jednu kohortu zdravých máme bez rizika (kontrolní skupina), druhou kohortu máme s rizikem. Takové studie mohou trvat roky či desetiletí, jsou tedy zdlouhavé, nákladné, ale výstupy jsou průkazné. Ze statistického hlediska mají velkou sílu i přesnost. Všechny studie včetně těchto se musí očistit od neznámých faktorů (confouders), tedy od náhod, matoucích faktorů i systémových chyb. Slovo confounders zahrnuje všechna neznámá rizika, chyby, faktory a náhody podílející se na vzniku a rozvoji nemoci (např.bias).
Ukazatel asociace mezi rizikem a nemocí – rizikový faktor (RF) udává, kolikrát je větší pravděpodobnost, že onemocní skupina v riziku proti skupině bez rizika. Epidemiologové označují tento ukazatel jako RR (relative risk, ratio risk).
Tabulka: Epidemiologická tabulka 2x2 pro kohortové studie:
Kohortové studie | Nemocní | Zdraví |
---|---|---|
skupina s rizikem | a | b |
skupina bez rizika | c | d |
RR=(a/a+b)/(c/c+d)
Kohortové studie patří mezi analytické epidemiologické studie, jsou určeny ke zkoumání etiologie a asociace rizik nemoci. Další široce používané analytické studie jsou retrospektivní studie případů (case control study) a křížové studie (Cross-sectional study). Ze všech tří analytických studií jsou pouze kohortové studie přímo určeny k vyčíslení rizikového faktoru. Přesto lze i pomocí ostatní studií vypočítat relativní riziko, stačí použít matematický modeling (tento fakt je jako precedent uznáván i soudy v USA).
Odkazy na wikipedii
- kauzalita (epidemiologie)
- bias (epidemiologie)
- studie případů
- LR nomogram
- Interval spolehlivosti (epidemiologie)
- paratuberkulóza
- respirační syndrom skotu
- Vzorkování populace (epidemiologie)
Odkazy
- Základy epidemiologie WHO http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/43541/9241547073_eng.pdf;jsessionid=8E60CEC3605A15F8901ADB58BBDCEC6E?sequence=1
- Epidemiologie v heslech http://researchers.sw.org/resources/docs/dorfam/dorfam-principles-epidemiology.pdf