Přeskočit na obsah

Narovnání (trestní právo): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fix
m správní trestání a zmíněno slovo "odklon"
Řádek 1: Řádek 1:
'''Narovnání''' je [[Trestní řízení|trestněprocesní]] institut, který upravuje zastavení trestního stíhání [[Obviněný|obviněného]], jestliže byla mezi ním a [[poškozený]]m uzavřena dohoda o náhradě způsobené škody. Narovnání lze uzavřít jen v případě, kdy jde o [[přečin]], musí však být schválen [[soud]]em, v přípravném řízení [[Státní zástupce|státním zástupcem]], k čemuž i při splnění všech zákonných podmínek nemusí dojít. Narovnání je jeden z projevů tzv. [[restorativní justice]].
'''Narovnání''' je [[Trestní řízení|trestněprocesní]] institut, který upravuje zastavení trestního stíhání [[Obviněný|obviněného]], jestliže byla mezi ním a [[poškozený]]m uzavřena dohoda o náhradě způsobené škody. Narovnání lze uzavřít jen v případě, kdy jde o [[přečin]], musí však být schválen [[soud]]em, v přípravném řízení [[Státní zástupce|státním zástupcem]], k čemuž i při splnění všech zákonných podmínek nemusí dojít. Narovnání je jeden z projevů tzv. [[restorativní justice]]. Zároveň se institut řadí mezi tzv. odklony, v zahájeném trestním řízení se nepokračuje a je vyřízeno bez vyslovení viny a tím pádem negativních důsledků pro pachatele.


== Podmínky narovnání ==
== Podmínky narovnání ==
Před schválením narovnání jsou obviněný i poškozený vyslechnuti, zda s tímto řešením oba souhlasí a zda dohodu uzavřeli dobrovolně. Schváleno ale může být jen tehdy, když je takový způsob vyřízení věci vzhledem k projednávané trestní věci dostačující a když obviněný:<ref>§ 309–312 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád</ref>
Před schválením narovnání jsou obviněný i poškozený vyslechnuti, zda s tímto řešením oba souhlasí a zda dohodu uzavřeli dobrovolně. Schváleno ale může být jen tehdy, když je takový způsob vyřízení věci vzhledem k projednávané trestní věci dostačující a když obviněný:<ref>§ 309–312 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád</ref>
* se ke spáchání [[Trestný čin|trestného činu]] přizná a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,
* se ke spáchání [[Trestný čin|trestného činu]] přizná a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě; zároveň není v rozporu s veřejným zájmem
* poškozenému uhradí způsobenou [[újma|škodu]] nebo odčiní jinou způsobenou újmu,
* poškozenému uhradí způsobenou [[újma|škodu]] nebo odčiní jinou způsobenou újmu,
* vydá případné [[bezdůvodné obohacení]] a
* vydá případné [[bezdůvodné obohacení]] a
* složí na účet soudu (státního zastupitelství) přiměřenou peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům (např. charita, školství, věda, kultura, ochrana zvířat, ekologie, náboženství, sport, oběti trestné činnosti apod.).
* složí na účet soudu ([[Státní zastupitelství|státního zastupitelství]]) přiměřenou peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům (např. charita, školství, věda, kultura, ochrana zvířat, ekologie, náboženství, sport, oběti trestné činnosti apod.)

==== Správní trestání ====
Obdobně je tento institut upraven ve správním trestání.<ref>§ 85 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich</ref>


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 1. 11. 2017, 09:41

Narovnání je trestněprocesní institut, který upravuje zastavení trestního stíhání obviněného, jestliže byla mezi ním a poškozeným uzavřena dohoda o náhradě způsobené škody. Narovnání lze uzavřít jen v případě, kdy jde o přečin, musí však být schválen soudem, v přípravném řízení státním zástupcem, k čemuž i při splnění všech zákonných podmínek nemusí dojít. Narovnání je jeden z projevů tzv. restorativní justice. Zároveň se institut řadí mezi tzv. odklony, v zahájeném trestním řízení se nepokračuje a je vyřízeno bez vyslovení viny a tím pádem negativních důsledků pro pachatele.

Podmínky narovnání

Před schválením narovnání jsou obviněný i poškozený vyslechnuti, zda s tímto řešením oba souhlasí a zda dohodu uzavřeli dobrovolně. Schváleno ale může být jen tehdy, když je takový způsob vyřízení věci vzhledem k projednávané trestní věci dostačující a když obviněný:[1]

  • se ke spáchání trestného činu přizná a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě; zároveň není v rozporu s veřejným zájmem
  • poškozenému uhradí způsobenou škodu nebo odčiní jinou způsobenou újmu,
  • vydá případné bezdůvodné obohacení a
  • složí na účet soudu (státního zastupitelství) přiměřenou peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům (např. charita, školství, věda, kultura, ochrana zvířat, ekologie, náboženství, sport, oběti trestné činnosti apod.)

Správní trestání

Obdobně je tento institut upraven ve správním trestání.[2]

Reference

  1. § 309–312 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád
  2. § 85 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich