Župa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Rumunsko: doplnění wikiodkazu |
Přesměrování na Žumpa značky: možný vandalismus přesměrování místo článku |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
#PŘESMĚRUJ [[Žumpa]] |
|||
'''Župa''' ([[latina|latinsky]] '''comitatus''', [[maďarština|maďarsky]] '''megye''', [[polština|polsky]] '''żupa''', [[němčina|německy]] '''Gespanschaft''', [[chorvatština|chorvatsky]] '''županija''', [[rumunština|rumunsky]] '''judeţ''') je vyšší územně správní celek v některých zemích, převážně střední a východní [[Evropa|Evropy]]. Do žup se člení rovněž některé spolky, například [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]] či dobrovolní hasiči. |
|||
== Původ slova == |
|||
[[Václav Machek]] ve svém etymologickém slovníku češtiny a slovenštiny uvádí, že etymologický původ slova bychom mohli hledat v jazykových kontaktech Protoslovanů s Orientem <ref name="machek">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Machek |
|||
| jméno = Václav |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Etymologický slovník jazyka českého |
|||
| url = |
|||
| dostupnost = |
|||
| vydavatel = Academia |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1968 |
|||
| počet stran = |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = 647 |
|||
| isbn = |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref>. U jednotlivých hesel Machek zpravidla uvádí, že se výrazy pokládají za neslovanské „přejaté prostřednictvím [[Turkické národy|Turkotatarů]] - [[Protobulharština|Protobulharský jazyk]]“,<ref name="machek"/> blíže však nepopisuje původní či styčný jazyk. |
|||
== České knížectví a moravská knížectví == |
|||
Čechy byly rozděleny na župy již za dob Slavníkovců a Přemyslovců. Stařešinové a vojvodové větších kmenů, rozdělených na župy, přebývali na [[župní hrad|župních hradech]], které byly majetkem celé župy a náboženským centrem (viz [[hradská soustava]]). V čele žup stáli župani (''suppanus'', ''jopanus'') dosazení vojvodou. Původně byly župy samosprávné, v 11. století bylo jmění žup považováno za majetek koruny. Kmen Čechů měl 9 žup, mezi nimi například Řípskou, jejímž původním sídlem byl pravděpodobně Levý Hradec nebo Budeč. Na levém břehu Vltavy ležela župa Pražská, na pravém původně župa Vyšehradská, od potoka Stativnice k řece Mži slavníkovská župa Osecká, k níž byla později připojena i přemyslovská župa Podbrdská neboli Tetínská. S Tetínskou a Pražskou župou sousedila župa Kamejcká se sídlem na Vrškamýku, další župy byly například Kouřimská či Boleslavská. Roku 845 bylo v Řezně pokřtěno 14 českých županů. |
|||
Dle nařízení Břetislava byla Morava rozdělena na tři [[údělné knížectví|údělná knížectví]], Olomoucké, Brněnské a Znojemské, která se dále členila na župy. |
|||
Podle Palackého se Čechy i Morava po stránce politické dělily na oukrají (čili soukrají, provincie či archidiakonáty), ty pak na menší části zvané kraje, župy nebo dekanáty. Několik žup (dekanátů) tvořilo oukrají (archidiakonát).<ref name="uvaly">[http://uvaly.cz/uvaly29-minulost.php Úvaly v minulosti], ze VII. ročníku časopisu "Pod Lipany", 1928</ref> Oukrají Kouřimsko neboli Zlicko patřilo Zličanům a dělilo se na 6 žup,<ref name="uvaly" /> Přemysl Otakar II. omezil moc županů a začal zřizovat svobodná královská města. |
|||
== Maďarsko == |
|||
{{Podrobně|Uherské župy}} |
|||
V [[Uhersko|Uherském království]] existovaly župy jako administrativní jednotky od roku [[1849]]. Nahradily tehdejší [[Šlechta|šlechtické]] stolce. I přes rozpad Uher a mnoho reforem správního zřízení se župy dochovaly a v dnešní [[Maďarsko|Maďarsku]] je jich 19 (viz článek [[maďarské župy]]). |
|||
== Slovensko == |
|||
Na [[Slovensko|Slovensku]] župy existovaly již od doby [[Uhersko|uherské]] nadvlády a v té době navazovaly na kmenové celky ještě z doby před příchodem [[Maďaři|Maďarů]]. Více v článku [[Uherské župy na území Slovenska]]. Po vyhlášení [[Československo|ČSR]] v roce [[1918]] byla stará státní správa převzata (týkalo se to šestnácti žup), jejich hranice se pouze přizpůsobily nové státní hranici s [[Maďarsko|Maďarskem]]. Nově pak župy na Slovensku existovaly v letech 1923–1928 (viz článek [[Československé župy]]). Obnoveny byly v změněné podobě krátkodobě, za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v tehdejším [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenském státu]]. Od roku [[1996]] se [[Slovensko]] člení na [[kraj (územní jednotka)|kraje]] jako jednotky státní správy, a na samosprávné kraje, kterým se neoficiálně říká ''župa'' (alternativní název). Představiteli samosprávního kraje se neoficiálně říká [[Župan (administrativa)|župan]]. |
|||
== Československo == |
|||
{{Viz též|Československé župy}} |
|||
[[Soubor:Cechy.zupy.1920.png|thumb|Návrh žup pro Čechy]] |
|||
[[Soubor:Neuskutečněné župní rozdělení Moravy a Českého Slezska z roku 1920.png|thumb|Návrh žup pro Moravu a Slezsko]] |
|||
Dne 29. února 1920 byl pod č. 126 Sb. z. a n. vydán ''zákon o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé''. Zaváděl župní úřady a [[Historie krajů v Česku|území republiky]] rozdělil na 21 žup - 9 v Čechách, 5 na Moravě, 1 ve Slezsku, 6 na Slovensku.<ref>* {{Citace monografie | rok = 1920 |titul = Zákony Československé republiky | vydavatel = Československý Kompas | místo = Praha | svazek = II. Číslo 3 | url = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:e3ec2960-398b-11e4-8e0d-005056827e51 | počet stran = 68 | kapitola = Zákon ze dne 29. února 1920 o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé | typ kapitoly = Část | url kapitoly = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:fa58b4f0-50f3-11e4-b281-005056825209 | strany = 3-57 }}</ref> Župní zákon se nevztahoval na území hlavního města Prahy, jehož správa měla být upravena zvláštním zákonem, a také na území Podkarpatské Rusi, které bylo na župy rozděleno až dodatečně. |
|||
Župy byly zřízeny následujícím způsobem : |
|||
Čechy: |
|||
# '''Praha''' (pro okolní venkov) |
|||
# '''Pardubice''' |
|||
# '''Hradec Králové''' |
|||
# '''Mladá Boleslav''' |
|||
# '''Česká Lípa''' |
|||
# '''Louny''' |
|||
# '''Karlovy Vary''' |
|||
# '''Plzeň''' |
|||
# '''České Budějovice''' |
|||
Morava: |
|||
# '''Brno''' |
|||
# '''Jihlava''' |
|||
# '''Olomouc''' |
|||
# '''Uherské Hradiště''' |
|||
# '''Moravská Ostrava''' |
|||
Slezsko: |
|||
# '''Těšín''' |
|||
Slovensko: |
|||
# '''Bratislava''' |
|||
# '''Nitra''' |
|||
# '''Zvolen''' |
|||
# '''Turčianský sv. Martin''' |
|||
# '''Liptovský sv. Mikuláš''' |
|||
# '''Košice''' |
|||
Výše uvedená reforma nebyla v českých zemích nikdy uvedena v praxi. Župy v tomto rozsahu byly zavedeny pouze na Slovensku, kde dokonce proběhly 30. září 1923 [[Volby do župních zastupitelstev 1923|volby do župních zastupitelstev]]. V roce 1927 byla provedena nová správní reforma, oficiálně byla vydána zákonem č. 125/1927 Sb. z. a n. s účinností od 1. července 1928. (V historických českých zemích však s účinností až od 1. prosince 1928). Na základě tohoto zákona byly vytvořeny pouze 4 správní celky - a to země. |
|||
== Rumunsko == |
|||
{{Podrobně|Rumunské župy}} |
|||
Rozdělení [[Rumunsko|Rumunska]] na župy („judeţe“) bylo vytvořeno v [[19. století]] podle vzoru [[Francie|francouzských]] [[departement]]ů. V době [[socialismus|socialismu]] se členění Rumunska změnilo na [[rajón]]y podle [[sovětský svaz|sovětského]] vzoru, ale za nedlouhou dobu (roku 1968) se opět vrátilo k rozdělení platnému dodnes. |
|||
== Chorvatsko == |
|||
V zemi bylo v roce [[1992]] na základě [[ústava|ústavy]] z roku [[1990]] zavedeno župní zřízení a jen s malými změnami přetrvalo až dodnes. |
|||
V době [[Jugoslávie]] se Chorvatsko dělilo na tzv. [[opčina|opčiny]] (chorvatsky općina), ty byly menší než dnešní župy. Tento název dnes nesou okresy, na něž se současné župy dělí. Dnešní opčiny jsou ale menší, než jejich předchůdkyně. |
|||
Každá župa má svůj vlastní [[sněm]] ([[chorvatština|chorvatsky]] ''županijska skupština''), který je volen na čtyřleté období. Župní sněm volí [[vláda|vládu]] župy (župana jako hlavu exekutivy a max. 12 podžupanů), schvaluje roční [[rozpočet]], rozhoduje o majetku župy a tak podobně. |
|||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
[[Kategorie:Části států]] |
|||
[[Kategorie:Župy| ]] |
|||
Verze z 20. 4. 2017, 14:59
Přesměrování na: