Kilauea: Porovnání verzí
m narovnání přesměrování |
m sjednocení infoboxu; oprava překlepů: 90 % → 90 %, 70 % → 70 %; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - hora |
{{Infobox - hora |
||
| název = Kīlauea |
| název = Kīlauea |
||
| obrázek = |
| obrázek = Cutaway view east rift zone Kilauea.png |
||
| |
| popisek = řez východním svahem |
||
| popisek2 = řez východním svahem |
|||
| ⚫ | |||
| vrchol = 1247 |
| vrchol = 1247 |
||
| světadíl = |
| světadíl = |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| zeměpisná šířka = 19.4211111 |
| zeměpisná šířka = 19.4211111 |
||
| zeměpisná délka = -155.2866667 |
| zeměpisná délka = -155.2866667 |
||
| loc-map = {{LocMap |Havaj |label=Kīlauea |position=left |mark=Fire.svg |lat=19.4211111 |long=-155.2866667 |float=center |caption= |relief=1}} |
| loc-map = {{LocMap |Havaj |label=Kīlauea |position=left |mark=Fire.svg |lat=19.4211111 |long=-155.2866667 |float=center |caption= |relief=1}} |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| typ = [[štítová sopka]] |
| typ = [[štítová sopka]] |
||
| erupce = |
| erupce = |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| povodí = |
| povodí = |
||
| ⚫ | |||
}} |
}} |
||
'''Kīlauea''' ('''Kílauejá''', [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]: ˌkiːlaʊˈeɪə) je činná sopka v havajských ostrovech tyčící 1247 metrů nad mořem, jedna z pěti [[štítová sopka|štítových sopek]], které spolu tvoří [[Havaj (ostrov)|ostrov Havaj]]. V [[Havajština|havajštině]] slovo ''kilauea'' znamená „stříkat“ nebo „hodně se rozšiřovat“. Je to jeden z nejaktivnějších vulkánů na světě a po úbočí sopky stále teče proud lávy. Podle havajské historie chrlí nepřetržitě lávu už od roku 1983, průměrně 400 tisíc m³ za den (a do roku 1995 tak přidala k ostrovu asi 200 hektarů nové země). |
'''Kīlauea''' ('''Kílauejá''', [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]: ˌkiːlaʊˈeɪə) je činná sopka v havajských ostrovech tyčící 1247 metrů nad mořem, jedna z pěti [[štítová sopka|štítových sopek]], které spolu tvoří [[Havaj (ostrov)|ostrov Havaj]]. V [[Havajština|havajštině]] slovo ''kilauea'' znamená „stříkat“ nebo „hodně se rozšiřovat“. Je to jeden z nejaktivnějších vulkánů na světě a po úbočí sopky stále teče proud lávy. Podle havajské historie chrlí nepřetržitě lávu už od roku 1983, průměrně 400 tisíc m³ za den (a do roku 1995 tak přidala k ostrovu asi 200 hektarů nové země). |
||
| Řádek 27: | Řádek 26: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Důkazy o první erupci pocházejí z roku 1750. Díky záznamům [[Polynézie|polynézských]] legend víme, že sopka začala eruptovat již o mnoho dříve. Asi před 1500 lety se vytvořila [[kaldera]], která již od roku 1983 pravidelně eruptuje [[Čedič|bazaltovou]] [[láva|lávu]]. Některé důkazy říkají, že sopka může eruptovat také z riftové zóny, která přetíná kalderu od východu na jihozápad. |
Důkazy o první erupci pocházejí z roku 1750. Díky záznamům [[Polynézie|polynézských]] legend víme, že sopka začala eruptovat již o mnoho dříve. Asi před 1500 lety se vytvořila [[kaldera]], která již od roku 1983 pravidelně eruptuje [[Čedič|bazaltovou]] [[láva|lávu]]. Některé důkazy říkají, že sopka může eruptovat také z riftové zóny, která přetíná kalderu od východu na jihozápad. |
||
Díky této [[sopečná erupce|erupci]] byly vytvořeny taky lávové proudy, které pokryly oblast stovky km² a díky kterým byly změněny i pobřežní linie. Všechny |
Díky této [[sopečná erupce|erupci]] byly vytvořeny taky lávové proudy, které pokryly oblast stovky km² a díky kterým byly změněny i pobřežní linie. Všechny |
||
erupce probíhají v poklidu, až na rok 1990, kdy lávový proud poničil města Kaplana a Kaima v blízkém okolí a také zničil velkou část státní cesty 130. |
erupce probíhají v poklidu, až na rok 1990, kdy lávový proud poničil města Kaplana a Kaima v blízkém okolí a také zničil velkou část státní cesty 130. |
||
90 |
90 % povrchu tvoří horniny mladší jak 1000 let a 70 % horniny mladší, než 600 let. |
||
Předpokládá se, že její magmatický rezervoár je 2 kilometry široký a nachází se 3 až 7 kilometrů pod vrcholem sopky.<ref>The Surface of Mars by Michael H. Carr, ISBN 978-0-521-87201-0, Published by Cambridge University Press. Strana 51.</ref> |
Předpokládá se, že její magmatický rezervoár je 2 kilometry široký a nachází se 3 až 7 kilometrů pod vrcholem sopky.<ref>The Surface of Mars by Michael H. Carr, ISBN 978-0-521-87201-0, Published by Cambridge University Press. Strana 51.</ref> |
||
[[Soubor:Puu Oo looking up Kilauea - edit.jpg|300px| |
[[Soubor:Puu Oo looking up Kilauea - edit.jpg|300px|náhled|vlevo|Kilauea]] |
||
Na sklonku roku 2014 proud lávy začal ohrožovat i městečko Pahoa.<ref>{{Citace elektronického periodika |
Na sklonku roku 2014 proud lávy začal ohrožovat i městečko Pahoa.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
|autor = Novinky |
|autor = Novinky |
||
|titul |
|titul =Láva z havajské sopky Kilauea se valí na městečko Pahoa |
||
|periodikum = Novinky.cz |
|periodikum = Novinky.cz |
||
|datum vydání = 2014-10-27 |
|datum vydání = 2014-10-27 |
||
Verze z 17. 11. 2016, 11:29
| Kīlauea | |
|---|---|
 řez východním svahem | |
| Vrchol | 1247 m n. m. |
| Poznámka | bývá označována za nejaktivnější sopku světa |
| Poloha | |
| Stát |  Havaj,  USA |
| Souřadnice | 19°25′16″ s. š., 155°17′12″ z. d. |
  Kīlauea | |
| Typ | štítová sopka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kīlauea (Kílauejá, IPA: ˌkiːlaʊˈeɪə) je činná sopka v havajských ostrovech tyčící 1247 metrů nad mořem, jedna z pěti štítových sopek, které spolu tvoří ostrov Havaj. V havajštině slovo kilauea znamená „stříkat“ nebo „hodně se rozšiřovat“. Je to jeden z nejaktivnějších vulkánů na světě a po úbočí sopky stále teče proud lávy. Podle havajské historie chrlí nepřetržitě lávu už od roku 1983, průměrně 400 tisíc m³ za den (a do roku 1995 tak přidala k ostrovu asi 200 hektarů nové země).
Jako všechny havajské sopky byla Kilauea vytvořena pohybem Pacifické tektonické desky. Tyto ostrovní sopky na Havaji jsou důkazem doho, že se během 70 milionů let dokázal vytvořit 6000 kilometrů dlouhý řetězec podmořských sopek. Zatímco vnější část sopky byla rozsáhle studována, podmořská část nám stále zůstává tajemná.
Kiluae je v dnešní době jedna z nejaktivnějších sopek na světě a také významná turistická atrakce. Havajané ji ve svých legendách označovali jako místo, kde sídlila bohyně ohně Pele.
Lidé po ní dokonce pojmenovali i některé lávové formy jako například slzy Pele (ztuhlé lávové kapky ve tvaru slzy) nebo vlasy Pele (dlouhá křehká vlákna vulkanického skla vznikající z lávy).
Historie
Důkazy o první erupci pocházejí z roku 1750. Díky záznamům polynézských legend víme, že sopka začala eruptovat již o mnoho dříve. Asi před 1500 lety se vytvořila kaldera, která již od roku 1983 pravidelně eruptuje bazaltovou lávu. Některé důkazy říkají, že sopka může eruptovat také z riftové zóny, která přetíná kalderu od východu na jihozápad.
Díky této erupci byly vytvořeny taky lávové proudy, které pokryly oblast stovky km² a díky kterým byly změněny i pobřežní linie. Všechny erupce probíhají v poklidu, až na rok 1990, kdy lávový proud poničil města Kaplana a Kaima v blízkém okolí a také zničil velkou část státní cesty 130.
90 % povrchu tvoří horniny mladší jak 1000 let a 70 % horniny mladší, než 600 let.
Předpokládá se, že její magmatický rezervoár je 2 kilometry široký a nachází se 3 až 7 kilometrů pod vrcholem sopky.[1]
Na sklonku roku 2014 proud lávy začal ohrožovat i městečko Pahoa.[2]
Reference
- ↑ The Surface of Mars by Michael H. Carr, ISBN 978-0-521-87201-0, Published by Cambridge University Press. Strana 51.
- ↑ Novinky. Láva z havajské sopky Kilauea se valí na městečko Pahoa. Novinky.cz [online]. 2014-10-27 [cit. 2014-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kilauea na Wikimedia Commons - Havajské vulkanologické centrum – Kilauea
