Coolidgeův efekt: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.39b - Opraveno pomocí WP:WCW (Šablona s prefixem)
Mejdlowiki (diskuse | příspěvky)
Doplnění vzniku termínu (z EN), resp. vysvětlení, proč je stránka v kategorii VTIPY, i když o tom lze asi diskutovat
Řádek 1: Řádek 1:
'''Coolidgeův efekt'''  představuje v [[Biologie|biologii]] a [[Psychologie|psychologii]] jev projevující se u savců, kdy samci (a do určité míry i samice) projevují obnovený vyšší zájem k novým sexuálním partnerům,<ref>{{Citation|last=Reber|first=A. S.|last2=Reber|first2=E.|lastauthoramp=yes|title=The Penguin dictionary of psychology|edition=3rd|publisher=Penguin|location=London|isbn=0-14-051451-1}}</ref><ref>{{Citation|last=Brown|first=R. E.|year=1974|title=Sexual arousal, the Coolidge effect and dominance in the rat (''Rattus norvegicus'')|journal=Animal Behaviour|volume=22|issue=3|pages=634–637|doi=10.1016/S0003-3472(74)80009-6}}</ref><ref name="Lester">{{Citation|last=Lester|first=GL|last2=Gorzalka|first2=BB|title=Effect of novel and familiar mating partners on the duration of sexual receptivity in the female hamster|journal=Behavioral Neural Biology|year=1988|volume=49|issue=3|pages=398–405|pmid=3408449|doi=10.1016/s0163-1047(88)90418-9}}</ref><ref name="Biopsych">{{Citation|title=Biopsychology|first=John|last=Pinel|edition=6th|year=2007|publisher=Pearson Allyn and Bacon|location=Boston|isbn=0-205-42651-4}}</ref> dokonce i s riskováním ztráty sexuálních aktivit se stávajícím - stále dostupným partnerem. Evoluční výhoda takového chování spočívá v možnosti samce oplodnit více samic.<ref>Carlson, N. (2013). </ref>
'''Coolidgeův efekt''' představuje v [[Biologie|biologii]] a [[Psychologie|psychologii]] jev projevující se u savců, kdy samci (a do určité míry i samice) projevují obnovený vyšší zájem k novým sexuálním partnerům,<ref>{{Citation|last=Reber|first=A. S.|last2=Reber|first2=E.|lastauthoramp=yes|title=The Penguin dictionary of psychology|edition=3rd|publisher=Penguin|location=London|isbn=0-14-051451-1}}</ref><ref>{{Citation|last=Brown|first=R. E.|year=1974|title=Sexual arousal, the Coolidge effect and dominance in the rat (''Rattus norvegicus'')|journal=Animal Behaviour|volume=22|issue=3|pages=634–637|doi=10.1016/S0003-3472(74)80009-6}}</ref><ref name="Lester">{{Citation|last=Lester|first=GL|last2=Gorzalka|first2=BB|title=Effect of novel and familiar mating partners on the duration of sexual receptivity in the female hamster|journal=Behavioral Neural Biology|year=1988|volume=49|issue=3|pages=398–405|pmid=3408449|doi=10.1016/s0163-1047(88)90418-9}}</ref><ref name="Biopsych">{{Citation|title=Biopsychology|first=John|last=Pinel|edition=6th|year=2007|publisher=Pearson Allyn and Bacon|location=Boston|isbn=0-205-42651-4}}</ref> dokonce i s riskováním ztráty sexuálních aktivit se stávajícím - stále dostupným partnerem. Evoluční výhoda takového chování spočívá v možnosti samce oplodnit více samic.<ref>Carlson, N. (2013). </ref>

== Původ termínu ==
Behaviorální endokrinolog [[Frank A. Beach]] použil poprvé termín Coolidgeův efekt v publikaci v roce 1955, kde ho připisuje jednomu ze svých studentů, který ho nadnesl na psychologické konferenci. <ref name=Dewsbury>Dewsbury, Donald A. (2000) "Frank A. Beach, Master Teacher," ''Portraits of Pioneers in Psychology, Volume 4,'' str. 269-281</ref> Vysvětlil tento [[Neologismus|novotvar]] následovně:<ref name=Dewsbury/>

{{Citace|... starý vtip o [[Calvin Coolidge|Calvinu Coolridgeovi]], z doby, kdy byl [[Prezident Spojených států amerických|prezidentem USA]]... Prezident a paní [[Grace Coolidgeová|Coolridgeová]] byli odděleně prováděni po experimetnální státní farmě. Když paní Coolidgeová procházela výběhem slepic, všimla si, že se kohout velice často páří. Zeptala se zaměstnance, jak často k tomu dochází a on jí odpověděl "Mnohokrát každý den." Paní Coolidgeová poznamenala: "Řekněte to prezidentovi, až půjde kolem." Když mu to bylo řečeno, prezident se zeptal: "Pořád se stejnou slepicí?" Odpověď zněla: "Ó né, pane prezidente, pokaždé s jinou." A prezident na to: "Řekněte to paní Coolidgeové."}}

Vtip se objevil v roce 1978 v knize (''A New Look at Love'', autoři Elaine Hatfield a G. William Walster, str.&nbsp;75)



== Reference ==
== Reference ==

Verze z 30. 10. 2016, 12:02

Coolidgeův efekt představuje v biologii a psychologii jev projevující se u savců, kdy samci (a do určité míry i samice) projevují obnovený vyšší zájem k novým sexuálním partnerům,[1][2][3][4] dokonce i s riskováním ztráty sexuálních aktivit se stávajícím - stále dostupným partnerem. Evoluční výhoda takového chování spočívá v možnosti samce oplodnit více samic.[5]

Původ termínu

Behaviorální endokrinolog Frank A. Beach použil poprvé termín Coolidgeův efekt v publikaci v roce 1955, kde ho připisuje jednomu ze svých studentů, který ho nadnesl na psychologické konferenci. [6] Vysvětlil tento novotvar následovně:[6]

... starý vtip o Calvinu Coolridgeovi, z doby, kdy byl prezidentem USA... Prezident a paní Coolridgeová byli odděleně prováděni po experimetnální státní farmě. Když paní Coolidgeová procházela výběhem slepic, všimla si, že se kohout velice často páří. Zeptala se zaměstnance, jak často k tomu dochází a on jí odpověděl "Mnohokrát každý den." Paní Coolidgeová poznamenala: "Řekněte to prezidentovi, až půjde kolem." Když mu to bylo řečeno, prezident se zeptal: "Pořád se stejnou slepicí?" Odpověď zněla: "Ó né, pane prezidente, pokaždé s jinou." A prezident na to: "Řekněte to paní Coolidgeové."

Vtip se objevil v roce 1978 v knize (A New Look at Love, autoři Elaine Hatfield a G. William Walster, str. 75)


Reference

  1. REBER, A. S.; YES, E. The Penguin dictionary of psychology. 3rd. vyd. London: Penguin ISBN 0-14-051451-1. 
  2. BROWN, R. E. Sexual arousal, the Coolidge effect and dominance in the rat (Rattus norvegicus). Animal Behaviour. 1974, s. 634–637. DOI 10.1016/S0003-3472(74)80009-6. 
  3. LESTER, GL; GORZALKA, BB. Effect of novel and familiar mating partners on the duration of sexual receptivity in the female hamster. Behavioral Neural Biology. 1988, s. 398–405. DOI 10.1016/s0163-1047(88)90418-9. PMID 3408449. 
  4. PINEL, John. Biopsychology. 6th. vyd. Boston: Pearson Allyn and Bacon, 2007. ISBN 0-205-42651-4. 
  5. Carlson, N. (2013).
  6. a b Dewsbury, Donald A. (2000) "Frank A. Beach, Master Teacher," Portraits of Pioneers in Psychology, Volume 4, str. 269-281

Související články