Příbuzenský výběr

Hamiltonovo pravidlo bylo navrženo roku 1964 biologem W. Hamiltonem a objasňuje, proč se k sobě tvorové chovají altruisticky nebo sobecky. Velkou roli zde při tom sehrávají geny.

Přírodní výběr a altruismus

Již Charles Darwin (který společně s A. R. Wallacem vyložil teorii evoluce) přemýšlel, proč si mravenci pomáhají, což odporovalo jeho teorii přírodního výběru, ve kterém přežívá jenom ten nejzdatnější. Teprve po objevení genů se ukázalo, že se k sobě tvorové chovají altruisticky proto, aby přežilo více jejich genu, není to tedy nevýhodné, jak se domníval Darwin.

Příklady

Mravenčí dělnice bojují proti mnohem většímu tvorovi

Surikata na stráži

• Mravenčí dělnice při souboji s větším nepřítelem riskují život a než se nepřítele podaří zahnat, mnoho z nich zaplatí životem. Ochrání však tím královnu, která snáší vajíčka. Z těch se vylíhnou další dělnice se stejnými geny. Pokud by se dělnice spasily útěkem, ohrozily by královnu.
• Rodiče afrických vlh své potomky nutí, aby nevytvářeli vlastní svazky, ale staraly se o další snůšku vajec rodičů. Zkušení rodiče ještě s výpomocí vychovají více mladých, a tím i více genů.
• Surikata stojí na stráži a varováním před dravci ochrání zbytek skupiny, místo aby se sama schovala. Zachrání tak však více svých genů v jejích potomcích a příbuzných.

Odkazy

Zdroje

• Sedmdesát velkých záhad světa přírody (M. J. Benton)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu příbuzenský výběr na Wikimedia Commons

Portály: Biologie