Alela: Porovnání verzí
m fixing dead links |
zbytečný nadpis sejmut |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
{{podrobně|mezialelová interakce}} |
{{podrobně|mezialelová interakce}} |
||
Mezi alelami jednoho (i vícero) různých genů mohou existovat často i nesmírně složité mezialelové interakce. Jednotlivé alely se tak mohou projevovat nezávisle, nebo mohou potlačovat, měnit, či podporovat si navzájem svůj [[fenotyp|fenotypový projev]]. |
Mezi alelami jednoho (i vícero) různých genů mohou existovat často i nesmírně složité mezialelové interakce. Jednotlivé alely se tak mohou projevovat nezávisle, nebo mohou potlačovat, měnit, či podporovat si navzájem svůj [[fenotyp|fenotypový projev]]. |
||
== Reference == |
|||
| ⚫ | * Tomáš Pevný: [http://web.archive.org/web/20061130102616/http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ed161f5b1ecd72c3c1256e7f00342c53/68a67e1716193394c1256e8b003477e4/$FILE/final.pdf Neuronové sítě a genetické algoritmy - vybrané aplikace při řešení některých technických problémů] ([[Portable Document Format|pdf]]) |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Wikislovník|heslo=alela}} |
* {{Wikislovník|heslo=alela}} |
||
| ⚫ | * Tomáš Pevný: [http://web.archive.org/web/20061130102616/http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ed161f5b1ecd72c3c1256e7f00342c53/68a67e1716193394c1256e8b003477e4/$FILE/final.pdf Neuronové sítě a genetické algoritmy - vybrané aplikace při řešení některých technických problémů] ([[Portable Document Format|pdf]]) |
||
[[Kategorie:Genetika]] |
[[Kategorie:Genetika]] |
||
Verze z 1. 3. 2015, 07:54
Alela (resp. allela, alelomorfa) je konkrétní forma genu. Každý gen může mít jednu nebo několikero forem: alel. Je-li alel více, jedná se o genetický polymorfismus. Obvykle se přitom jako různé alely definují jako formy podstatně odlišné ve svých projevech (drobná, ale i třeba z hlediska struktury genu rozsáhlá mutace, která nemá za výsledek dostatečně odlišnou expresi genu, se za novou alelu většinou nepovažuje).
Zastoupení alel v populaci
Podíl zastoupení jednotlivých alel v populaci nebývá stejný a s časem se i podstatně mění. (Jedinou výjimkou by měla být ideální panmiktická populace, ovšem něco takového reálně neexistuje). Jelikož nové alely vznikají zpravidla mutací, je jejich četnost menší než alely původní a jejich fixace v populaci závisí na mnoha okolnostech. Alely s nulovým nebo negativním vlivem na fitness mají jen minimální šanci na zachování v dostatečně velké panmiktické populaci, v níž zpravidla dochází maximálně k mírnému a nevýznamnému kolísání poměru mezi jednotlivými zastoupenými alelami (výjimkou je případ, kdy změna okolních podmínek změní vliv jednotlivých alel na fitness, pak může dojít i k vymizení nově nevýhodných alel). Větší šance mají v malých populacích, kde může k jejich fixaci výrazněji přispět genetický drift nebo efekt hrdla láhve. Nové alely se ve větších populacích časem zafixují, pokud se jim podaří přestát první období, kdy je jich velmi málo a kdy jim hrozí vymizení z důvodu prosté smůly.
U různých populací téhož druhu mohou být různé poměry zastoupení mezi jednotlivými alelami. Obzvláště to platí pro případy malých oddělených populací a pro případy, kdy je vliv alely na vnější znaky u různých populací různý. Typickým příkladem je výskyt alely pro srpkovitou anemii.
Mezialelové interakce
Mezi alelami jednoho (i vícero) různých genů mohou existovat často i nesmírně složité mezialelové interakce. Jednotlivé alely se tak mohou projevovat nezávisle, nebo mohou potlačovat, měnit, či podporovat si navzájem svůj fenotypový projev.
Externí odkazy
Slovníkové heslo alela ve Wikislovníku- Tomáš Pevný: Neuronové sítě a genetické algoritmy - vybrané aplikace při řešení některých technických problémů (pdf)
