Dante Alighieri (1909): Porovnání verzí
m Robot: en:Italian battleship Dante Alighieri je dobrý článek; kosmetické úpravy |
m Odstraňuji šablonu {{link GA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) |
||
| Řádek 139: | Řádek 139: | ||
[[Kategorie:Italské bitevní lodě]] |
[[Kategorie:Italské bitevní lodě]] |
||
{{Link GA|en}} |
|||
Verze z 25. 2. 2015, 23:59
 Dante Alighieri v roce 1914 | |
| Základní údaje | |
|---|---|
_crowned.svg){kind=small} | |
| Typ | dreadnought |
| Jméno podle | Dante Alighieri |
| Zahájení stavby | 1909 |
| Spuštěna na vodu | 1910 |
| Uvedena do služby | 1913 |
| Osud | vyřazena 1928 |
| Předchůdce | třída Regina Elena |
| Následovník | třída Conte di Cavour |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 19 500 t |
| Délka | 167,7 m |
| Šířka | 26,6 m |
| Ponor | 8,6 m |
| Pohon | 4 turbínová soustrojí 23 kotlů 4 lodní šrouby 26 023 kW |
| Rychlost | 23,8 uzlu |
| Dosah | 4800 nám. mil |
| Posádka | 981 |
| Pancíř | paluba 50 mm velitelská věž 305 mm boky 250 mm věže 250 mm |
| Výzbroj | 12× 305mm kanón (4×3) 20× 120mm kanón 16× 76mm kanón 3× 450mm torpédomet |
Dante Alighieri byl první dreadnought postavený pro italskou Regia Marina nedlouho před vypuknutím první světové války. Loď válku přečkala a po ní byla, na základě výsledku Washingtonské konference vyřazena a sešrotována.
Pozadí vzniku
Do stavby dreadnoughtů, nové kategorie bitevních lodí, vzniklé nedlouho před první světovou válkou, se zapojila rovněž Itálie. Prvním plavidlem nové kategorie se stala bitevní loď Dante Alighieri, u které byla zavedena technická novinka v podobě třídělových věží. Na ní navázala stavba pěti plavidel vylepšených tříd Conte di Cavour a Andrea Doria. Čtyři superdreadnoughty třídy Caracciolo už Itálie nedostavěla.[1] Dante Alighieri postavila v letech 1909–1913 státní loděnice v Castellamare.
Konstrukce
Hlavní výzbroj tvořilo dvanáct 305mm kanónů umístěných ve čtyřech třídělových věžích. Sekundární výzbrojí bylo dvacet 120m kanónů, z nichž osm bylo ve dvoudělových věžích a zbytek v kasematech. Další výzbroj představovalo šestnáct 76mm kanónů a tři pevné 450mm torpédomety.[2]
Operační nasazení
Plavidlo bylo v operační službě za první světové války, nebylo však prakticky bojově nasazeno, protože se italské velení obávalo jeho ztráty. Když byl na poválečné Washingtonské konferenci omezen výtlak italských bitevních lodí, země si ponechala ta nejmodernější plavidla a starších se zbavovala. Dante Alighieri byl vyřazen roku 1928.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. ISBN 28-029-88. S. 30.[Dále Hynek, Klučina a Škňouřil (1988)]
- ↑ [Hynek, Klučina a Škňouřil 1988, s. 40.]
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 115.[Dále Pejčoch, Novák a Hájek (1993)]
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. ISBN 28-029-88. S. 337.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.