Dolní konzistoř: Porovnání verzí
link Staré Město (Praha) |
m úprava odkazu |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Jako '''dolní konzistoř''' (či také '''utrakvistická''' nebo '''kališnická konzistoř''') je nazýván správní pomocný orgán [[administrátor]]a [[Utrakvismus|utrakvistické církve]] v době, kdy [[římská kurie]] odmítala jmenovat na pražský stolec [[arcibiskup]]a a i po roce [[1561]], kdy byl jmenován katolický arcibiskup. Protože [[katolická konzistoř]] (s [[administrátor]]em pro katolíky) sídlila na [[Hradčany|Hradčanech]], říkalo se jí [[horní konzistoř]]. Kališnická na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]] v [[Karlova kolej|Karlově koleji]] byla označována jako dolní. Dolní konzistoř fungovala od roku [[1471]] do roku [[1621]]. |
Jako '''dolní konzistoř''' (či také '''utrakvistická''' nebo '''kališnická konzistoř''') je nazýván správní pomocný orgán [[Administrátor podobojí|administrátor]]a [[Utrakvismus|utrakvistické církve]] v době, kdy [[římská kurie]] odmítala jmenovat na pražský stolec [[arcibiskup]]a a i po roce [[1561]], kdy byl jmenován katolický arcibiskup. Protože [[katolická konzistoř]] (s [[administrátor]]em pro katolíky) sídlila na [[Hradčany|Hradčanech]], říkalo se jí [[horní konzistoř]]. Kališnická na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]] v [[Karlova kolej|Karlově koleji]] byla označována jako dolní. Dolní konzistoř fungovala od roku [[1471]] do roku [[1621]]. |
||
Pevnou strukturu dolní konzistoř získala v roce [[1478]], kdy administrátor [[Václav Koranda mladší|Václav Koranda ml.]] určil, že nadále má být členy konzistoře osm kněží a čtyři univerzitní mistři. Tito měli řídit činnost utrakvistických kněží na českém území. Jako prostředníci mezi pražským ústředním orgánem a jednotlivými kněžími sloužily kališnické [[děkanát]]y v čele s [[děkan]]y. Konzistoř, resp. administrátor v jejím čele se snažili většinou neúspěšně zasahovat i do církevní správy na Moravě, kde kněží spíše podléhali své vrchnosti. |
Pevnou strukturu dolní konzistoř získala v roce [[1478]], kdy administrátor [[Václav Koranda mladší|Václav Koranda ml.]] určil, že nadále má být členy konzistoře osm kněží a čtyři univerzitní mistři. Tito měli řídit činnost utrakvistických kněží na českém území. Jako prostředníci mezi pražským ústředním orgánem a jednotlivými kněžími sloužily kališnické [[děkanát]]y v čele s [[děkan]]y. Konzistoř, resp. administrátor v jejím čele se snažili většinou neúspěšně zasahovat i do církevní správy na Moravě, kde kněží spíše podléhali své vrchnosti. |
Verze z 16. 2. 2007, 13:36
Jako dolní konzistoř (či také utrakvistická nebo kališnická konzistoř) je nazýván správní pomocný orgán administrátora utrakvistické církve v době, kdy římská kurie odmítala jmenovat na pražský stolec arcibiskupa a i po roce 1561, kdy byl jmenován katolický arcibiskup. Protože katolická konzistoř (s administrátorem pro katolíky) sídlila na Hradčanech, říkalo se jí horní konzistoř. Kališnická na Starém Městě pražském v Karlově koleji byla označována jako dolní. Dolní konzistoř fungovala od roku 1471 do roku 1621.
Pevnou strukturu dolní konzistoř získala v roce 1478, kdy administrátor Václav Koranda ml. určil, že nadále má být členy konzistoře osm kněží a čtyři univerzitní mistři. Tito měli řídit činnost utrakvistických kněží na českém území. Jako prostředníci mezi pražským ústředním orgánem a jednotlivými kněžími sloužily kališnické děkanáty v čele s děkany. Konzistoř, resp. administrátor v jejím čele se snažili většinou neúspěšně zasahovat i do církevní správy na Moravě, kde kněží spíše podléhali své vrchnosti.
Mezi hlavní činnosti konzistoře patřilo:
- potvrzovat kněze u jednotlivých far
- ukládat kněžím rady a povinnosti týkající se např. chování vůči katolíkům či naopak radikálům
- pořádání kališnických synod
- ukládání pokut za drobné přestupky kněží
- konání soudů ve vážnějších případech, kdy kališničtí kněží přestoupili své pravomoci, nedodržovali povinnosti či se chovali nemravně (dolní konzistoř disponovala i vlastním vězením)
- rozluky manželství