Palamédés: Porovnání verzí
m {{Otto}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy |
m typo |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
* Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 |
* Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 |
||
* [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'' |
* [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'' |
||
Řádek 26: | Řádek 25: | ||
* Neškudla, Bořek, ''Encyklopedie řeckých bohů a mýtů'', 2003, ISBN 80-7277-125-6 |
* Neškudla, Bořek, ''Encyklopedie řeckých bohů a mýtů'', 2003, ISBN 80-7277-125-6 |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
* {{Otto|heslo=Palamédés}} |
* {{Otto|heslo=Palamédés}} |
||
Verze z 1. 4. 2014, 20:12
Palamédés - (latinsky Palamedes) je v řecké mytologii synem Nauplia, krále v Euboi.
Palamédés byl hrdina, chytrý muž, byl vychován a vzdělán Kentaurem Cheirónem. Byl vyhlášeným vynálezcem, mezi jeho vynálezy jsou jmenována písmena řecké abecedy, číslice, peníze, deskové hry, míry a váhy, ohňová znamení. Byl prý dokonce básník. Měl bratra jménem Oiax.
Když se schylovalo k trojské válce, vyslal král Agamemnón Palaméda na Ithaku, aby získal tamního krále k účasti. Ten totiž předstíral šílenství, aby nemusel na dlouhá léta opustit své království i svou manželku Pénelopu. Našel Odyssea, jak orá pole a osévá ho solí. Palamédés nastrojil léčku: před volské spřežení do brázdy položil malého synka Télemacha a Odysseus bez váhání potah zastavil. Jeho předstíráné šílenství bylo odhaleno, a to Odysseus Palamédovi nezapomněl.
Když později byli před Trójou, nastražil Odysseus falešný dopis, který měl Palaméda usvědčit, že vzal úplatek od Trójanů a teď radí Achájcům, aby se vrátili domů. Do Palamédova stanu ukryl jakoby získané zlato. Rozzuření válečníci na nic nečekali a nevinného Palaméda ukamenovali.
Jeho otec se okamžitě vrátil od Tróje domů a vzal s sebou i mladšího syna Oiaka. Smrt Palamédovu pomstil Nauplios tak, že rozšířil mezi manželkami Řeků, že jejich muži si užívají se zajatými Trójankami a přivedou je i s jejich dětmi po válce domů. Tím navedl mnohé z žen k nevěře, kterou se chtěly pomstít svým mužům.
Navíc Nauplios po skončení války zapaloval na pobřeží falešné ohně, mnohé lodě Řeků se potom roztříštily o nebezpečná skaliska a muži našli svou smrt na dně moře.
Stejnou smrtí zahynul i Palamédés, byl rovněž sveden jedním z klamavých ohňů a jeho loď se potopila.
Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antiky
- Fink, Gerhard, Kdo je kdo v antické mytologii, 2004, ISBN 80-7218-992-1
- Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Palamédés v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích